Návrat těl padlých vojáků do České republiky se uskutečnil za velkého zájmu veřejnosti, na letišti v Ruzyni na ně čekaly rodiny i představitelé armády a státu včetně prezidenta Miloše Zemana. Památku padlých vojáků připomnělo také 8000 sirén, které se na 140 sekund rozezněly po celé ČR. V době příletu vojenského speciálu, který doprovázely stíhačky Gripen, se rozezněly zvony katolických kostelů a chrámů v Praze. Velkou účast měly také pohřby všech tří mužů.

Na útok reagoval výrazně také náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ řekl 10. srpna generál se zkušenostmi z mnoha zahraničních misí. V polovině října pak Lidové noviny napsaly, že české speciální síly zabily jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit další české vojáky či místní spojence.

Ve stejný den, kdy byly zveřejněny informace v LN, se stali čeští vojáci terčem dalšího útoku, když na jejich obrněný automobil atentátníci zaútočili vozidlem naloženým výbušninami. Pět Čechů bylo zraněno, jeden vážně. Podle Opaty útok nemířil konkrétně na české vojáky, ale na kolonu koaličních vozidel. Necelý týden poté, 22. října 2018, se pak čtvrtou loňskou obětí z řad Čechů stal psovod Tomáš Procházka. Na základně Šindánd v provincii Herát ho z dálky zastřelil afghánský voják.

Za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo 14 českých vojáků, prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Nejtragičtějším dnem byl v Afghánistánu 8. červenec 2014, kdy také na hlídku v okolí základny Bagrám zaútočil sebevražedný atentátník. Na místě zemřeli čtyři Češi, dva afghánští policisté a několik civilistů. Pátý český voják podlehl 14. července zraněním v nemocnici v Praze.

Mise v Afghánistánu stála českou armádu životy největšího počtu mužů, během nasazení v zahraničí ale zemřeli vojáci také v Iráku, Bosně nebo Kosovu. Většinou ovšem při nehodách, například koncem října 1998 zahynula tříčlenná posádka vrtulníku Mi-17 českého kontingentu mezinárodních sil SFOR, který se zřítil nedaleko hercegovského města Tomislavgrad. Největší ztráta spojená s bojovými operacemi před Afghánistánem postihla české vojáky v srpnu 1995, když při chorvatském ostřelování pozorovacího stanoviště OSN poblíž města Gospić zahynuli dva muži.