Předvolební bláboly, dělá se mi špatně. „Cikáni“ holt asi nesportují. Pirát se v Mostě pohádal s občankou, ještě než stihl zahájit mítink

4. 9. 2020 11:05

REPORTÁŽ Nadáváním na „cikány“ začala – ještě před oficiálním zahájením – debata, na kterou zvali Piráti a poslanec za Ústecký kraj František Navrkal. Dámy se neudržely: „Jen tak ze cviku mi tady něco ukradnou...“ Mostecký zastupitel Komenda výlev ustál a zabrousilo se i k jiným ožehavým problémům, které se nedaří v rozpolcené společnosti řešit. Která politička je pro důchodce Johankou z Arku? „Nerad bych skončil u holocaustu,“ zaznělo také. Přidal se senior, který kandiduje na chvostu – chce ukázat, proč je partaj i pro prarodiče: Nejsou to jen dredaři.

Předvolební bláboly, dělá se mi špatně. „Cikáni“ holt asi nesportují. Pirát se v Mostě pohádal s občankou, ještě než stihl zahájit mítink
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Poslanec František Navrkal (vpravo) na „pokecu u kávy" v Mostě, kde ho přivítal místní šéf Pirátů Adam Komenda (vlevo). Ten se zajímá o Chanov, chystá demonstraci a šíří petici. Rozprava byla místy bouřlivá, trvala 3 hodiny.
reklama

Pirátský poslanec projíždí Ústeckým krajem a zve veřejnost „na kafe a kus řeči“ od počátku svého mandátu. Ve čtvrtek večer zavítal do Mostu, kde mohla veřejnost diskutovat s ním a s místním šéfem pirátů Adamem Komendou, který je mimo jiné odpůrcem kontejnerových domů pro Chanov a bojovníkem za zachování „socialistické“ knihovny.

„Cikáni“ prý holt nesportují…

Anketa

Je dobře, že Miloš Vystrčil jel na Tchaj-wan?

hlasovalo: 20119 lidí

Než na místo dorazil poslanec, stihl se Komenda stát terčem hlasité kritiky dvou žen, které zrovna v kavárně The Most Café pobývaly. Mostecký Pirát se pozastavoval nad tím, že na 3. základní škole v Mostě dochází k účelové segregaci Romů. Vznikly zde dvě plně romské třídy a k tomu jedna „neromská“. Ta jediná je sportovní.

„Romové možná nevěděli, že jejich děti mohou do sportovní třídy,“ zmínil, že se zrovna zabývá tím, zda to byla, či nebyla náhoda. „Myslíte ty děti, co tady každou chvíli něco cvičně ukradnou?“ rozčílila se najednou žena u vedlejšího stolu, která má obchod u Reprezentačního domu města. Sama by se v tom nenimrala a uzavřela by věc po svém: „Tak holt ‚cikáni‘ asi nesportují.“

S tím se nechtěl Komenda smířit a odmítl, že by z jeho strany šlo o pouhé předvolební postoje, jak ho dotyčná obvinila: „Co tu poslouchám, to jsou takové předvolební bláboly, že se mi z toho dělá špatně. Jak se na tomhle můžete točit? Na té škole jsou dvě plné romské třídy a ta jedna je holt pro ty chudáky, co tam musí bydlet okolo…,“ konstatovala dáma důrazným hlasem.

Komenda by podobné excesy rád řešil zrušením takzvaných spádových oblastí, aby se romští školáci mohli „rozptýlit“ i do škol mimo lokality, kde národnostní menšina převažuje.

Za PL jsme se jej tázali, zda mu vadí také celoromská škola v Chanově, která se zdá jako funkční právě pro svá specifika přímo „pod nosem“ místních a také s romskými učiteli. Ve vyloučené lokalitě mu prý vadí spíše přístup ke středoškolskému vzdělání.

O střední škole v Chanově jsme se zmiňovali mimo jiné zde.

Akce „Na kafe a kus řeči“ s poslancem Františkem Navrkalem a místním zastupitelem Adamem Komendou se konala v mosteckém The Most Café, které je kavárnou a galerií v jednom. Foto: Lucie Bartoš

Integraci Romů zabrzdili v samotném ghettu

„Dříve ti, kteří chtěli výuční list, docházeli do městské části Velebudice, a tím se podporovala jejich integrace. Jenže Dům romské kultury v Chanově zřídil cosi jako detašované pracoviště, a děti tak na výuční obory docházejí už jenom v Chanově. Je to pro ně blíž,“ poznamenal s tím, že obory zahradník a skladník mimoto nejsou nijak příliš perspektivní.

„Rovnou je tím posíláme do náruče technických služeb nebo do skladu. Nemají pak šanci na jakoukoli lepší perspektivu. Bylo to od začátku kritizováno, ale prý to vyhovuje rodičům,“ zmínil, proč u segregace zůstává starší, mladistvá kategorie.

Podle Jana Panochy (Zelení), vedoucí azylového domu v mostecké Diakonii, který na setkání dorazil, je potřeba vnímat realitu i s problémy, které za minoritou vidí ostatní Mostečané. „Pochopit lidi a předkládat, co je možné. Sdílet dobrou praxi,“ poradil.

Otevřená náruč důchodcům. Žádní huliči

Vytvořit most mezi Piráty a starší generací voličů se snaží důchodce Antonín Pokorný z Nové Vsi v Horách nad Litvínovem, nyní mimo jiné manažer projektu Handycars ve společnosti Opel. Do krajských voleb kandiduje na chvostu, s číslem 49, ale to mu nevadí. Chce být inspirací pro ostatní seniory.

„Cítím odpovědnost. Je to dvacet let dozadu, co jsme ztratili právní povědomí,“ řekl s tím, že jinou cestu než Piráty teď politicky nevidí. Je garantem projektu Piráti pro máti.

„Vnímáme, že s námi teď důchodci mluví mnohem radši. Zrovna dnes jsme měli akci v Lovosicích. Těší nás to,“ podotkl ústecký pirát Jiří Baudis. Lidé už si o nich prý nemyslí, že jsou „huliči a vítači“. On sám také pokýval nad zkušenostmi, že mnohdy je politický názor v rodině důvodem neshod. „Moje babička volí komunisty… A nevysvětlím nic,“ zmínil. Právě KSČM je dnes ve vedení Ústeckého kraje.

„Je důležité, aby se na kraj dostali mladí lidé. Jen oni to dají vše dohromady,“ je přesvědčen Pokorný, který už Piráty volil do Evropského parlamentu. „Olga Richterová je pro mě Johanka z Arku,“ dodal ještě.

„Podstatné je budovat důvěru, že věci veřejné se dají dělat poctivě. Ale když tu máte prezidenta, který si z ústavy dělá… Chce se mi říct toaletní papír…,“ přidal se Panocha.

Nerad bych se dostal k holocaustu

Senior Pokorný mimo jiné posléze reagoval i na téma, které se opětovně dostalo na přetřes  – Romové. Chtěla o něm mluvit žena z publika, která žije ve městě tři a půl roku. Přistěhovala se sem za dcerou, která zde bydlí už 11 let.

„Když jsem řekla, že se stěhuji do Mostu, klepali si na čelo,“ podotkla. Velmi přísně sdělovala: „Co nás zde bolí, je soužití bílých a Romů. Já dělám na dráze, tam jich několik pracuje, není problém, jsou začleněni, děti chodí do školy. Ale v ulicích, to se i dospělí bojí. Jak je možné, že já když nezaplatím nájem, tak půjdu pod most, a oni? Na magistrátu je snad odbor, který má řešit, aby k tomu nedocházelo. Když to jde vymáhat po bílých…“ rozčilovala se.

Slovo si vzal Pokorný s tím, že on pracuje v automobilce, kde je zaměstnáno kolem stovky Romů z Mostu. „Někteří jsou i šéfové směn,“ zdůraznil s tím, že je to prostředím. Tito Romové vědí, co musí splnit, aby jim taková pozice zůstala. A nejen oni, ale třeba i manželka se musí zavázat, že se začne učit anglicky a podobně.

Jan Panocha měl potřebu se ohradit vůči nekorektnímu rozlišování lidí, kterého se podle něj paní dopouští. „Já bych se vymezil proti tomu říkat ´my a oni´. Není férové mluvit o Romech jako o verbeži. Jde nám o smíření, o konsenzus,“ vyjádřil se muž, který s minoritou pracuje dvě desítky let. Musíme si mimo jiné uvědomit řadu historických determinant, které podle něj u romské populace jen tak nezvrátíme. „Nerad bych se dostal k holocaustu…,“ naznačil, kam bychom neměli dospět.

Dorazil i Antonín Pokorný (vpravo, vedle poslance Navrkala), kandidát Pirátů do zastupitelstva Ústeckého kraje a garant programu „Piráti pro máti“. Foto: Lucie Bartoš

To byste ty politiky vykostil! Ani ministr nekoná

Mostecký občan Martin Martinovský (Zdraví pro Most) vystoupil pro změnu k tématu několikaleté kauzy obyvatel Souše proti neúnosnému hluku na autodromu. Soud v podstatě letos schválil, že autodrom má právo „obtěžovat lidi“ nesnesitelným hlukem, žalobci – manželé Huličkovi – prý neprokázali nadměrné obtěžování. Úřední měření, které potvrzuje překračování zákonného limitu pro hluk, soudu nestačilo. Ten ani neprovedl místní šetření a výslech navrhovaných svědků. Závodní okruh byl kolaudován v roce 1984 za podmínky, že nebude porušovat hygienické normy a předpisy.

Požadavky na dodržování hlukovým limitů se tak míjí účinkem, přestože podle Martinovského už v roce 2015 hygienici naměřili nadlimitní hluk a autodromu vyměřili pokutu 50 tisíc korun, kterou uhradil v dubnu následujícího roku. „Ve stejném roce začalo další správní řízení za další porušení, ale to dosud neskončilo,“ podivuje se zvláštní prodlevě. Osobně už apeloval na řadu politiků i na ministra zdravotnictví.

„Když si s vámi zahořekují a oni jako zákonodárci povzdechnou, jak je to v tomhle státě strašné, tak to byste je vykostil. Vždyť vy jste republika!“ opáčil směrem k přítomnému zákonodárci Navrkalovi. „Žijeme v banánistánu. Když vám na hygieně řekne: Víte, já to chci tady ještě doklepat…! A když soudkyně změní názor poté, co autodrom navštíví – asi se tu hezky svezla nebo co… Nevím, kdo tahá za nitky,“ dodal ještě.

„Okresní soud postupuje zvláštním způsobem,“ souhlasil poslanec Navrkal.

Navrkal se autodromem také zabýval. „Ministr zdravotnictví byl na to opakovaně upozorněn. Benešová řekla, že správní řád je v pořádku. Hygienická stanice postupuje tak procesně opatrně, že přestává být akceschopná,“ shrnul.

Pozitivum poslední doby vidí ve změně celého systému: „Krize nyní prokázala, že krajské hygienické stanice byly zanedbaná instituce.“

„V tom je zakopaný pes – opatrnost, bojácnost, obava udeřit do toho, dát sankce,“ podotkl k ‚procesní opatrnosti‘ Panocha.

Piráti v Mostě mají v září v plánu další akce. 22. září se podílejí na demonstraci proti stěhování knihovny, 16. září přijede do města pirátský autobus a už 9. září bude možno si poslechnout lídra do krajských voleb Karla Kariku, který se zúčastní předvolební debaty v hotelu Cascade.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jandovo tablo dezinformátorů a průšvih Newsroomu ČT. Porušení zákona, rozhodla „velká rada“

10:46 Jandovo tablo dezinformátorů a průšvih Newsroomu ČT. Porušení zákona, rozhodla „velká rada“

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyčinila pořadu Newsroom ČT24. Kvůli zpěvákovi Janku Ledeck…