"Já pokládám za naprosto nezbytné, v situaci, kdy tady identifikujeme rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu a mezi starším nálezem Ústavního soudu, tak je zřejmé, že musíme využít všechny cesty k tomu, abychom požádali Ústavní soud, ať tuto záležitost jednoznačně vyloží," uvedl Sobotka. ÚS podle něj řekl, že by se platy soudců neměly vyplácet zpětně.
Zpětná vyplácení platů soudců a žalobců by stát zatížilo pěti miliardami korun
Právě nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož Ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů soudců a ústavních činitelů správný statistický údaj, přitom zřejmě cestu ke zpětnému vyplácení platů soudců a státních zástupců otevřelo. Podle Sobotky by to státní rozpočet mohlo zatížit až pěti miliardami korun. Vláda by v takovém případě hledala úspory v provozu státu a snažila by se dodržet parametry státního rozpočtu, uvedl ministerský předseda.
Vláda zatím přišla na jediný způsob, jak se zpětnému vyplácení vyhnout
Kvůli možným rozpočtovým výdajům se kabinet snaží najít způsob, jak se zpětnému vyplácení vyhnout. Zatím identifikoval jediný - ústavní stížnost by mohl podat předseda Okresního soudu Brno-venkov, odkud vyšel pilotní případ týkající se platů. Jirsa ve středu ČTK řekl, že ještě neví, zda tak učiní. Právu dnes řekl, že stát věděl, že jedná protiústavně a rozhodnutí ÚS o platech soudců nerespektoval a nyní se u něj chce domáhat svých práv.
"My požádáme, předpokládám, jako vláda paní ministryni (Válkovou), aby se na něj (Jirsu) obrátila oficiálně a požádala ho o to, aby podal ústavní stížnost," řekl dnes Sobotka. Důvody pro podání ústavní stížnosti považuje za relevantní a velmi vážné. Z hlediska vlády a jejích možností obrátit se v této situaci na Ústavní soud má věc za "trochu absurdní". Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes ČTK řekl, že ale není vůbec jisté, zda by se soud případnou stížností kvůli platům v justici vůbec zabýval.
Návrh na odvolání Válkové zatím Sobotka od Babiše nedostal
Sobotka se dnes vyjádřil i ke spekulacím o politickém osudu ministryně spravedlnosti. "Především platí, že já jsem zatím nedostal od předsedy hnutí ANO v souladu s koaliční smlouvou žádný návrh na to, abych inicioval a provedl změny ve vládě," poznamenal. Válková má podle něj nyní řešit "nastalou krizi v justici, ke které došlo na základě zvláštního rozhodnutí Nejvyššího soudu".
Nejvyšší soud rozhodoval v případu soudkyně Jany Lorencové, která vedla s Okresním soudem pro Brno-venkov spor o plat. Soudci, kterých jsou v Česku zhruba 3000, v posledních letech ale podávali žaloby v mnoha vlnách, zpravidla v reakci na aktuální úpravu svých mezd, která často neodpovídala jejich očekáváním. Protestovali například proti zmrazení platů, fixně stanovené platové základně nebo proti snižování výpočtového koeficientu. Žaloby kvůli svým mzdám podávali i další představitelé justice.
Patnáctkrát se již k platům vyjádřil Ústavní soud. Opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích. Poslední nález je z loňského léta, soud v něm znovu kritizoval zákonodárce za nerespektování svých starších verdiktů.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
