Přijetí uprchlíků by nám pomohlo. Menší města se vylidňují, porodnost klesá, tvrdí Ind, který má velké zkušenosti s Romy

29.06.2016 21:51 | Zprávy

„Měli bychom něco udělat s prací načerno. Po odchodu Ukrajinců z Ostravy mají i Romové víc práce, ale zaměstnavatelé jim nechtějí dávat smlouvy, takže pak v nemoci či ve stáří budou mít problém,“ říká jeden z nejznámějších českých humanitárních aktivistů. Kumar Vishwanathan, původem Ind, je experimentální fyzik, který se ale už léta zabývá projekty v sociální oblasti, konkrétně romskou otázkou. Zřejmě má pro strach uděláno, protože si za své působiště vybral jednu z nejdrsnějších českých lokalit – Ostravsko. A to i přes fakt, že ho v 90. letech brutálně zmlátilo sedm skínů tak, že skončil v nemocnici.

Přijetí uprchlíků by nám pomohlo. Menší města se vylidňují, porodnost klesá, tvrdí Ind, který má velké zkušenosti s Romy
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Ativista Kumar Vishwanathan

Kumar Vishwanathan, absolvent Moskevské univerzity, který nejprve léta vyučoval na jednom z olomouckých gymnázií, získal za svou dvacetiletou činnost s Romy řadu mezinárodních ocenění. Například velvyslanectví USA v Praze mu udělilo cenu Alice Masarykové, Nadace Charty 77 mu udělila cenu Františka Kriegela, čestné diplomy dostal i od bývalého českého premiéra Josefa Tošovského nebo od Ministerstva zahraničních věcí ČR.

„Z Indie jsem odešel i proto, že mi tam vadil ještě stále hodně zakořeněný kastovnický systém. Sedm let jsem vyučoval v Olomouci a potom i v Ostravě. Zkusil jsem si ale také zamakat mezi dělníky v Jeseníku, ze kterého pochází moje manželka. Jako zaměstnanec technických služeb jsem tam půl roku odhazoval sníh. Nebyla to špatná práce. Po osmi hodinách jsem šel domů s naprosto čistou hlavou. Dříve mne ale lákaly i adrenalinové výzvy. Nejprve jsem chtěl pomáhat ve školství, v rozbombardovaném Sarajevu nebo v Gruzii, uvažoval jsem i o africkém Zimbabwe. Jenže v roce 1997 za katastrofálních povodní v Moravskoslezském kraji jsem se dostal do Ostravy, kde po záplavách skončily romské rodiny, zvláště z Hrušova, v unimo buňkách za hrozných životních podmínek. Já to chtěl změnit a rok a půl jsem tam s nimi bydlel,“ vyprávěl ParlamentnímListům.cz humanitární aktivista.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

Migrační pakt

Mě by spíš zajímalo, jak řeší migrační pakt nebo cokoliv/kdokoliv to, aby se sem nelegální migranti vůbec nedostávali? K čemu je takové poloviční řešení, že je sem necháme přicestovat a pak budeme řešit, jak je vrátit nebo co s nimi? A když ten pakt tak hájíte, vy souhlasíte i s tou povinnou solidar...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zase budou hajlovat, zase se budou zabíjet.“ Ringo Čech věští temnou budoucnost

18:00 „Zase budou hajlovat, zase se budou zabíjet.“ Ringo Čech věští temnou budoucnost

„Lidé jsou nepoučitelní a dělají stále stejné chyby. Zase budou hajlovat a budou se zabíjet. Bude vá…