„V posledních letech Rusko potichu zkoušelo, jak moc je Západ ochoten tolerovat to, kam až může Moskva ve své mocenské politice zajít. Tato strategie má několik důsledků: Rusko nadále nelegálně ovládá části Gruzie, úspěšně anektovalo Krym, pokračuje v podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny, nemluvě o narušování vzdušného prostoru nad Velkou Británií, Pobaltím, či Tureckem, které nakonec vedlo k sestřelení ruské stíhačky,“ konstatuje a věnuje se Sýrii, kdy podle něj rovněž ruské angažmá v této zemi nenese žádné pozitivní dopady. „Zapojení do konfliktu na straně Asadova režimu sebou nepřináší kýžený boj proti terorismu, nýbrž značné civilní oběti,“ poznamenává. Ruské letecké útoky navíc dle jeho názoru donutily další tisíce lidí opustit své domovy v Sýrii. 

„Pořád si budeme myslet, že to Rusko myslí s námi vlastně dobře?“ ptá se.

„Na jedné straně máme starou, nemocnou velmoc, která se nikdy nebyla schopna vyrovnat se ztrátou své moci po pádu berlínské zdi. Na druhou stranu zde máme USA, které se z mnoha důvodů stahují nejenom z oblasti Blízkého východu, ale i ze střední a východní Evropy,“ poznamenává dále Ženíšek.