Proč se Syřané nevracejí? Bojí se Asada. Sýrie je navíc poničená, uvádí Deník N

09.03.2020 12:57

Zdá se, že válka v Sýrii pomalu ale jistě končí. Proč se tedy syrští uprchlíci, kteří v posledních devíti letech odešli do zahraničí, nevrací domů? A naopak, jak to, že do Turecka a do EU přicházejí uprchlíci noví? Deník N nabídl odpověď na tuto otázku.

Proč se Syřané nevracejí? Bojí se Asada. Sýrie je navíc poničená, uvádí Deník N
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Syrský prezident Bašár Asad

Většinu území Sýrie po devíti letech války opět ovládá diktátorský prezident Bašár Asad. S pomocí ruských vojáků. V poslední době se válčí především v severní syrské provincii Idlíb, kam vtrhla turecká armáda a snaží se tuto oblast udržet pod svou kontrolou, přestože jde o území cizího státu. A právě z Idlíbu pochází tisíce nových syrských uprchlíků, kteří prchají před ruskými, syrskými i tureckými bombami a granáty.

To je ale jen část odpovědi na otázku,  proč se syrští uprchlíci, kteří odešli ze svých válkou poničených domovů někdy v průběhu posledních devíti let prozatím nemohou vrátit zpátky.

Na 144 tisíc lidí prý režim Bašára Asada dál drží ve vězení. Je třeba mít na paměti, že v roce 2011 válka v Sýrii začala poté, co syrský vládce nařídil svým jednotkám střílet do občanů, kteří chtěli dát najevo, že už mají dost kontroly ze strany tajných služeb a věznění odpůrců režimu. Volali po uvolnění poměrů. K tomu však zatím nedochází, takže se řada kritiků Asadova režimu zpět do své vlasti nehrne.

Vedle syrských jednotek v zemi řádí různé polovojenské jednotky. Nejhorší pověst mají jednotky napojené na Írán. V zemi navíc bují korupce a uprchlíci často nemají finanční prostředky, kterými by své domovské úřady mohli uplácet. Proto zůstávají mimo svou domovinu.   

A nakonec, i když už zapomeneme na bomby řítící se z ruských letadel, na polovojenské oddíly terorizující občany a na korupci, Sýrie je po devíti letech poničenou zemí. Lidé se často nemají kam vracet, jejich domy se zřítily, v řadě oblastí schází infrastruktura, poničené jsou silnice, vodovody i elektrická síť.

Odhaduje se, že na obnovu Sýrie bude třeba vynaložit asi 250 miliard dolarů, což jsou peníze, které nemá Asadův režim k dispozici. Takto velkou sumu pravděpodobně nedostane ani od svého spojence, ruského prezidenta Vladimira Putina, ani od Íránců, ale ani od Turecka nebo od Američanů. Za časů Donalda Trumpa byla finanční pomoc určená pro Sýrii podstatně osekána.

Teoreticky by tyto peníze mohly přijít z EU, ale evropští politici podmiňují finanční pomoc uklidněním situace v zemi a změnou chování Asadova režimu, k čemuž však zatím nedochází. I když nelze vyloučit, že evropští politici v touze zbavit se uprchlíků nakonec své názory přehodnotí a pošlou peníze Asadovu režimu i navzdory tomu, jak se chová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…