Křeček si všímá, že otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná. Naposledy se vedla například v souvislosti s cestou prezidenta Zemana do Číny. Pojítkem všech polemik je prý úvaha nad tím, zda jsou si některá lidská práva „rovnější“ než jiná, přičemž někteří tvrdí, že základní lidská práva jsou rovnocenná právům sociálním a že jedna bez druhých jsou nereálná.

Současná i historická realita ale podle Křečka svědčí o něčem jiném. Kupříkladu Bastila prý za velké francouzské revoluce nepadla kvůli neexistující Deklaraci práv občana a člověka, nýbrž kvůli vysokým daním a robotování, které zažívalo devadesát osm procent obyvatel státu. Což prý názorně dokládá pozdější obnovení tolik nenáviděné monarchie poté, co obyvatelé zjistili, že kromě nově nabytých práv občana se v jejich životě prakticky nic nezměnilo.