Křeček si všímá, že otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná. Naposledy se vedla například v souvislosti s cestou prezidenta Zemana do Číny. Pojítkem všech polemik je prý úvaha nad tím, zda jsou si některá lidská práva „rovnější“ než jiná, přičemž někteří tvrdí, že základní lidská práva jsou rovnocenná právům sociálním a že jedna bez druhých jsou nereálná.
Současná i historická realita ale podle Křečka svědčí o něčem jiném. Kupříkladu Bastila prý za velké francouzské revoluce nepadla kvůli neexistující Deklaraci práv občana a člověka, nýbrž kvůli vysokým daním a robotování, které zažívalo devadesát osm procent obyvatel státu. Což prý názorně dokládá pozdější obnovení tolik nenáviděné monarchie poté, co obyvatelé zjistili, že kromě nově nabytých práv občana se v jejich životě prakticky nic nezměnilo.
Podobně dnes žene africké a asijské běžence touha dostat se do Evropy nikoliv kvůli naší úrovni základních práv, ale proto, že usilují o získání stejných sociálních a ekonomických práv, jakými disponují Evropané.
V dnešním světě jsme rovněž dle Křečka svědky toho, že v některých státech mají obyvatelé vysokou životní úroveň i bez zajištění „základních lidských práv“, a naopak ve státech, kde jsou tato práva zaručena, miliony lidí živoří a nůžky mezi bohatými a chudými se stále rozevírají.
„Přestaňme proto klást nesmyslné otázky typu: Je obchod víc než lidská práva? Otázka ani případná odpověď nemají dnes žádný praktický smysl…“ uzavírá Křeček.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
