Vojenský konflikt na Ukrajině nelze vyřešit na bitevním poli, ale pouze prostřednictvím aktivní diplomacie. V rozhovoru pro kanál Zákony Bohatství to prohlásil známý český politolog prof. Oskar Krejčí. Podle jeho slov Evropská unie jako instituce v této roli selhala. Měla již v roce 2022 vyslat své emisary, kteří by vyjednávali s cílem dosáhnout míru na stávající hraniční čáře. Ta je sice podle něj vytvořená uměle a nehistoricky, přesto je nutné boje na ní okamžitě zastavit. „Je lepší deset let se hádat u stolu než jeden den válčit. Ta válka za to nestojí,“ zdůraznil Krejčí s tím, že Evropa se kvůli tomuto konfliktu „úplně zbláznila.“
Který z lídrů vládní koalice si vede nejlépe?Anketa
Krejčí zároveň upozornil na zásadní technologickou proměnu samotného způsobu válčení, ke které na ukrajinské frontě došlo. Kvůli všudypřítomným průzkumným dronům, které vidí na vzdálenost desítek kilometrů, a satelitům, jež sledují pohyb vojsk až za Ural, již v moderní válce nelze provádět nečekané průlomy nebo obkličovací operace jako za druhé světové války. Jakékoli shromaždiště vojsk pro velký útok je totiž okamžitě odhaleno a zničeno. Nebezpečí konvenčního střetu Ruska s NATO podle něj sice nehrozí, avšak v momentě, kdy se jedna ze stran dostane do úzkých, visí ve vzduchu hrozba fatální eskalace.
Fotogalerie: - O připravenosti armády
Největší riziko tak politolog spatřuje v rozsáhlých jaderných arzenálech. Případná výměna jaderných úderů mezi velmocemi by vedla ke konci celé lidské civilizace během pouhých 72 minut. Situaci podle Krejčího komplikuje i fakt, že již neplatí žádné dřívější odzbrojovací smlouvy, které zajišťovaly transparentnost, a nastala fáze živelného zbrojení. Varoval rovněž před zapojováním umělé inteligence do vojenských systémů, což může vést k tomu, že autonomní zbraně budou pokračovat ve vyhlazovací válce i poté, co bude kompletně zlikvidováno politické a vojenské vedení obou válčících stran.
Kritice profesor podrobil také západní politické elity, které podle něj vykazují nízkou úroveň vzdělanosti a rozhodují na základě zjednodušujících ideologických brožurek namísto reálného vyhodnocování rizik. To se projevuje mimo jiné i plošným požadavkem na zvyšování armádních výdajů na pět procent HDP. Podle Krejčího se má na obranu dávat jen tolik, kolik je skutečně zapotřebí podle reálných hrozeb, nikoli na základě procentuálních tabulek. Reálnými hrozbami jsou dnes spíše sucho, záplavy nebo epidemie, na které by měla být společnost připravena.
Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?Anketa
Trump jedná impulzivně a podléhá zjednodušeným ideologickým představám
Upozornil, že politika Donalda Trumpa je založena na principu asymetrie moci, kdy Spojené státy využívají svou obrovskou ekonomickou a vojenskou převahu k tlaku na ostatní státy. Tento přístup se projevuje i ve vztahu k Íránu a celému regionu Blízkého východu, kde se Washington snaží diktovat podmínky z pozice síly. Podle Krejčího však tato strategie naráží na realitu, protože Spojené státy sice dokážou díky své technologické převaze zahájit vojenské operace, ale dlouhodobě ztrácejí schopnost dosáhnout skutečného politického vítězství.
Který z lídrů vládní koalice si vede nejlépe?Anketa
Profesor připomněl historickou zkušenost z uplynulých desetiletí, kdy americká armáda vstoupila do řady konfliktů, které nedokázala úspěšně uzavřít. Jako příklad uvedl vleklé války v Iráku a Afghánistánu, ze kterých se Američané museli nakonec stáhnout, aniž by dosáhli svých původních politických cílů. „Spojené státy od konce druhé světové války v podstatě nevyhrály žádnou velkou válku,“ konstatoval v rozhovoru politolog. To podle něj platí i pro současné napětí kolem Íránu, kde samotná vojenská převaha k vyřešení komplexních geopolitických problémů nestačí.
Krejčí v souvislosti s Blízkým východem zdůraznil, že klíčovým problémem americké zahraniční politiky je neschopnost tamních elit strategicky myslet a správně vyhodnocovat reálné hrozby. Washington se podle něj často chová impulzivně a podléhá zjednodušeným ideologickým představám o fungování světa. Namísto pragmatické diplomacie tak Spojené státy pod Trumpovým vedením volí cestu jednostranného nátlaku a sankcí, což situaci kolem Íránu pouze dál destabilizuje a zvyšuje riziko neřízené eskalace v celém regionu.
Politici by měli naslouchat občanům
Česká zahraniční politika trpí nedostatkem samostatného strategického myšlení a namísto vlastní analýzy rizik přebírá ideologické šablony ze zahraničí. Čeští političtí představitelé podle Krejčího rezignovali na hájení vlastních národních zájmů. Namísto toho, aby Praha formovala pragmatickou diplomacii zaměřenou na bezpečnost a ekonomickou stabilitu vlastní země, rozhodují její elity na základě zjednodušených brožurek.
Fotogalerie: - Pavel na vládě
Krejčí v rozhovoru připomněl, že zdravá demokracie nemůže fungovat bez toho, aby politická reprezentace naslouchala potřebám vlastních občanů. Pokud někteří politici označují oprávněné obavy lidí ze zdražování, energetické krize nebo zatahování do válečných konfliktů za populismus, je to podle něj urážka těchto občanů a snaha diskreditovat jiný názor. Česká zahraniční politika by se měla podle profesora vrátit k realismu a uvědomit si, že úkolem diplomacie je konflikty tlumit a vyjednávat, nikoli slepě přebírat militaristickou rétoriku velmocí na úkor vlastních obyvatel.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názorem, že vojenský konflikt na Ukrajině nelze vyřešit na bitevním poli, ale pouze prostřednictvím aktivní diplomacie?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
