Hostem pořadu Kapitola na webu Info.cz, který moderuje Jan Palička, byl přednosta hepatogastroenterologické kliniky IKEM profesor Julius Špičák. Prvním dotaz mířil na to, jak jsme zvládli nápor koronaviru. Profesor uznal, že krizi jsme zvládli velmi dobře. Na dotaz, jaké bezprostřední dopady byly na naše zdravotnictví, odpověděl Špičák: „Bezprostřední dopady byly jednak z důvodu pandemie, která paradoxně není epidemií, protože epidemie by musela v podstatě splňovat jakousi definici počtu případů, které se nakonec nestaly, takže z hlediska té pandemie se nejednalo o epidemii. Nicméně tu byly konkrétní zdravotní dopady, vyplývající z tohoto onemocnění jako takového a pak jsou tady sekundární dopady, které vyplývají z těch opatření, která byla v podstatě restriktivní,“ pověděl přednosta kliniky na IKEMu.

Celý rozhovor ZDE:

U toho onemocnění samotného známe přesné počty onemocněných, známe lehké případy, těžké případy. „Zde je třeba říci a říkám to znova a znova, že je důležitý globální zdravotní stav populace a nikoliv z toho vytáhnout jednu superdiagnózu. My jsme učinili z Covidu superdiagnózu, jako kdyby nás žádné jiné diagnózy nezajímaly. Takže denně sledujeme počet nakažených, počet mrtvých. Je to poněkud absurdní, protože i tak bychom mohli denně například sledovat počet nových karciomů prostaty,“ zkritizoval lékař. Příčinu tohoto umělého vypíchnutí koronaviru však chápe. „Takže znova. Počet úmrtí je dán, víme, že to je něco přes tři sta. Když se rozpočítá úmrtnost na jednotlivé měsíce, obecně v tomto roce a srovnáme to s průměrnou úmrtností za posledních dvacet let, tak kupodivu zjistíme, že úmrtnost v těch měsících byla nižší, takže ke zdravotní katastrofě nedošlo,“ odpověděl profesor. K tomu Palička poznamenal, že to je překvapivé vzhledem k novinovým titulkům v té době.

„Pak jsou tady ta opatření a ta opatření vedla k tomu, že se velice utlumila péče. Já mám konkrétní čísla, například čísla, na kolik v těch měsících poklesla operativa, která nemohla být jiná, že nemohla být jiná než operativa nádorů, protože střevo, žaludek, játra a slinivka se prakticky z jiných důvodů neresekuje. Ten pokles byl masivní a to zkrátka někde musí být vidět. Ty nádory zkrátka nebyly odoperovány,“ zmínil Špičák. Kromě operací byly utlumeny i diagnostická vyšetření, jejichž počet se též snížil. „Já jsem sledoval svůj obor, takže endoskopická základní diagnostika, na sto kolonoskopií, dejme tomu, připadnou dva zjištěné karcinomy. Jestliže poklesnou kolonoskopie za ty tři měsíce toho problému, co jsme měli, o tisíce, tak si můžeme spočítat počet karcinomů, které jsme nediagnostikovali,“ vysvětlil Špičák problém.

Dále se téma stočilo na úmrtí s koronavirem versus úmrtí na koronavirus. Dle Špičáka nelze spočítat, kolik lidí skutečně zemřelo na nemoc a nikoliv s ní. „Nepochybně masivně převáží oni pacienti s komplikovanými dalšími chorobami a k tomu se přidružila koronavirová infekce a k tomu ještě velký význam hrála například imobilita. Sama diagnóza není úplně vypovídající, protože i pacient s nádorem je v různé fázi onemocnění a pak jsou tady ty finální stavy, kdy jsou pacienti polymorbidní, jsou staří, jsou nehybní, jsou bez kontaktu, takže právě tito pacienti jsou tedy maximálně ohrožení a právě v tomhle segmentu byla ta mortalita nejvyšší,“ pokračoval profesor. V druhém segmentem jsou lidé s metabolickým syndromem.

Fotogalerie: - Den daňové svobody

Další otázka, kterou moderátor Jan Palička položil, byla ta, zda si koronavirus zasloužil tu pozornost, jakou dostal. „Já se bohužel domnívám, že ta pozornost je logická,“ odpověděl Špičák. Hlavně prý díky záběrům z Wu-chanu, Itálie či Španělska. „To se prostě stalo skutečným strašákem a já to musím akceptovat,“ dodal profesor.

„Už jste zmiňoval třeba ta čísla s rakovinou prostaty, nestálo by svým způsobem za to, aby se začalo víc dělat v uvozovkách PR i těm nemocím, které jsou na špičce v žebříčku smrtelnosti, ať už jsou to kardiovaskulární choroby, rakovinová onemocnění. Nestálo by za to též o tom informovat trošku více, přinášet příběhy těch lidí, aby z toho měli lidé taky svým způsobem trochu strach a chodili na pravidelné kontroly?“ zeptal se Palička. „Určitě, je to součástí jakési globální informatiky o možnostech prevence, je to velmi důležité, v některých oblastech relativně jednoduché, v některých oblastech poměrně komplikované. Relativně jednoduché u těch nádorů, nádory jsou známé, představitelné, preventivní opatření jsou často relativně jednoduchá. Tam je to poměrně jednoduché. U těch kardiovaskulárních chorob, které souvisí s určitým způsobem života, je to komplikovanější,“ odpověděl Špičák.

Špičák se nedomnívá, že by se karanténa měla podepsat na zdravotnictví. Větší negativní dopad byl dle profesora u školství. „Myslím si, že tento segment se měl rozvolňovat více aktivně, ale na druhou stranu sám mám velkou rodinu, vnoučata a tak dále, takže vím, jak rodiče citlivě reagovali v situaci, kdy nebyla konkrétní reálná data, ale ty obavy jsou pro mě pochopitelné. Takže představa skutečně vážně nemocného dítěte byla prostě fatální, chápu, že tento segment byl specificky postižen více,“ vysvětlil.

Dále se přešlo na téma plicních ventilátorů, které se během krize sháněly. „Nehrozí paradoxně to, že my se tady navybavíme plicními ventilátory a pak třeba žádná další, ať už to bude druhá vlna koronaviru nebo nějaká jiná choroba, která bude způsobovat akutní respirační potíže, nepřijde, akorát budeme mít na skladě hodně plicních ventilátorů?“ zeptal se Palička.

„Je to určitě riziko, ale asi je rozumnější to riziko podstoupit a být připraven, než to mít na hraně a být zaskočen, takže pro mě je to riziko, které je přijatelné. Další problém - vy můžete mít samozřejmě počet lůžek kolik chcete, můžete mít ventilátorů kolik chcete, nejhorší je vždycky personál. Vy novou JIPku nezařídíte, nových čtyřicet lůžek, protože ji nemáte kým obsadit, ale to prostě nechme být, jistá soběstačnost a rezervy jsou podle mě na místě a plně odůvodněné,“ popsal lékař.

Ke konci rozhovoru pochválil host kvalitu českého zdravotnictví. „Já musím říct, že při všech výhradách je české zdravotnictví snad nejefektivnější na světě. Za jak málo peněz poskytuje velmi kvalitní, srovnatelnou, někdy až špičkovou muziku, je podle mého názoru neuvěřitelné. Nakonec to má svou určitou tradici, v podstatě i sdílení hodnot, empatie, prostě výsledek je takový, jaký je. Kvalita péče je dostatečná, velmi relativně vysoká, nicméně ten zdravotní stav populace tedy není úplně ideální. Zdravotní stav populace se dá velmi dobře zjednodušit a vyjádřit průměrným věkem populace, ten to v podstatě říká, tak pořád je nižší, než třeba ve Skandinávii nebo než v kritizované Británii. My máme kombinaci tří faktorů, které negativně ovlivňují zdravotní stav a jsou preventabilní a to je alkohol, kouření a obezita, velmi vysoký, takže my se musíme zaměřit kromě těch nádorů, které jsou poměrně jednoduše preventabilní, na tuto oblast a tam ta možnost prevence je daleko komplikovanější, ale je to oblast, na kterou se musíme zaměřit,“ uzavřel přednosta.     

Psali jsme:

Vondráček (Svobodní): Žít jako otrok, nebo zemřít jako svobodný člověk?

Plán na ovládnutí Česka: Minář obešel „demoblok“ a Piráty. Prý zničí Babiše a budou vládnout

Důchodci a všeználci. Kdo šíří „dezinformace”? Nový průzkum

,,Jako vidět 50. léta.” Exministr vnitra o nás, USA i o Rusku

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.