„To, co teď budete poslouchat, vás možná nasere a naštve, ale, prosím, berte to jako můj názor,“ začal ve velkém stylu profesor Staněk, za což ihned sklidil potlesk od pobaveného publika. Poté Staněk pokračoval už na vážnější notu a zmínil, že média se mýlila, když před dvěma lety hovořila o konci ekonomické krize. „Nyní i ti největší optimisté tvrdí, že krize je zpět. Otázkou je, jestli jsme tak hloupí, že neumíme určit diagnózu problému?“ položil si tuto otázku Staněk. Za zásadní problém on sám považuje, že sedm procent lidí vlastní 90 procent světového majetku. „Je nepřijatelné, aby se na planetě vytvářela taková obrovská majetková nerovnost,“ zmínil profesor Staněk,který v minulosti působil jako poradce bývalého slovenského premiéra Mečiara i současného premiéra Fica.

„Co je její přičinou? Ostatní snad nepracují? Jsou líní či se jen doma dívají na seriály?“ pokládal si v ironickém duchu Staněk další otázky. Poté v rámci odpovědi na tuto otázku zmínil, že se málokdo zabývá reprodukcí pracovních míst. Podle jeho zjištění z globálního hlediska zanikají kvalifikovaná pracovní místa a jsou nahrazována méně kvalifikovanými místy a především méně placenými. „S tím úzce souvisí tzv. kontrakt s nulovou hodinovou výměrou. Jde o skutečně „krásný“ anglický vynález. Znamená to, že s tímto kontraktem nemáte garantovanou délku pracovní doby. Musíte pracovat, kdykoli si to firma přeje. Když nesouhlasíte, tak vás vyhodí. Když si chcete hledat nové místo, tak jedině se souhlasem svého šéfa,“ upozornil Staněk.

Zaměstnanec má tolik práce, že musí pracovat i doma. Zadarmo

Následně profesor Staněk ironicky poznamenal, že kontrakt s nulovou hodinovou výměrou byl ještě „vylepšen“ a vznikl kontrakt s flexibilními pracovními normami. „Nastaví vám normy tak, že je v pracovní době nemůžete nikdy splnit. Tudíž je potom splníte až doma, ve svém volném čase a samozřejmě zadarmo. Teď dokonce guvernér Kanadské národní banky tvrdil, že je správné, aby lidé pracovali zadarmo, protože tím neztratí pracovní návyky. Můžu tedy nazývat neviditelnou rukou trhu situaci, kdy jedni lidé stále bohatnou, byť nepracují a ženou ostatní do zadlužení?“ kritizoval Staněk.