Jak velké škody jsou podle Berana páchány vládními nařízeními právě na nejmladší generaci? „Já bych řekl, že se páchají obrovské škody, nejenom na dětech, ale na celé společnosti. Ta společnost je uzavřená, nekomunikuje, nemá sociální kontakty a nesportuje. To bych řekl, že jsou takové hlavní důvody, proč ta populace, do budoucna, bude tímto trpět.“

Děti podle Berana již téměř rok nebyly ve školách, a to je podle něj velice komplikující pro jejich psychiku. „Zvlášť pro ty, kteří procházejí třeba pubertálním obdobím nebo na druhé straně třeba ti, kteří končí střední školu a budou maturovat.“ Další komplikací je podle Berana nedostatek sportu. „Tím, že se vše uzavírá včetně venkovních hřišť, tak si děti neposilují takovou tu přirozenou imunitu, která vzniká v závislosti na sportovních aktivitách, a to je kontraproduktivní, vzhledem k těm plošným opatřením.“

Přivedení dětí ke sportu v brzkém věku podle Berana formuje vztah k pohybu i do budoucna. Pokud tyhle návyky vzniknou do desátého, dvanáctého roku věku, tak tam jsou samozřejmě velmi dobře zafixovány a dá se s nimi pracovat. „Ten zdravotní systém musí počítat s tím, že se v průběhu pár let dramaticky zvýší obezita, s obezitou jde ruku v ruce zvýšený krevní tlak a cukrovka. Tedy tři choroby, které už dnes stojí obrovské množství peněz a obrovské množství úsilí,“ prohlásil epidemiolog.

Rodičům dětí, kteří nechtějí nechat své potomky vinou plošných opatření ztloustnout, by Beran doporučil své děti brát pravidelně třeba na procházky, jezdit na kole či běhat do schodů. Pravidelný pohyb podle Berana zlepšuje imunitu tím, že člověk hluboce dýchá a zesiluje tím hlenovou vrstvu v dýchacích cestách. Pravidelně sportující člověk má tento hlen v dýchacích cestách silnější a aktivnější. Podle epidemiologa se jedná dokonce o jakousi neviditelnou rouškou. „Z toho důvodu, stejná infekční dávka  pro člověka, který sportuje a má takto přetvořený ten hlen, je podstatně menší než pro člověka, který vůbec nesportuje. Je to prostě bariéra hlenu na dýchacích cestách.“

„Myslím si, že bychom měli testovat jen lidi s nějakými příznaky, protože se dostáváme do velmi komplikovaných situací, kdy lidé, kteří onemocnění prodělali, jsou podle mého názoru spolehlivě chráněni a u těchto lidí dochází k tomu, že jsou kolonizováni koronaviry, čili ten virus se objeví na sliznici, a tomu člověku nemůže nic způsobit. Pak je takový člověk označen jako kontakt, jde na testování a zbytečně do karantény. Měli bychom přehodnotit tento princip,“ uvedl Beran k testování.

Beran také zdůraznil důležitost dobré nálady na organismus člověka. „To jsou všechno hormony. Jakmile je člověk pozitivně naladěn, není laděn depresivně, tak samozřejmě to má vliv na hormonální řízení a imunitu.“

„Myslím si, že je potřeba, aby ta opatření byla spíše cílená. Je tady určitá riziková skupina, která může mít těžký závažný průběh, spojený s hospitalizací a případně úmrtím. Na začátku každého smrtelného onemocnění je nutné vyspecifikovat, kdo je tou rizikovou skupinou. To se u nás podařilo už v průběhu léta. Ústav zdravotnických informací a služeb ukázal, že standardně umírají lidé starší 65 let v 92 % a jejich nejčastější diagnóza je ischemická porucha srdeční, cukrovka, obezita.“ Na tuto skupinu se podle Berana musí cílit ona opatření.

Psali jsme:

Královéhradecký kraj pomůže deváťákům v přípravách na přijímací zkoušky

Proč jste kupovali respirátory za 777 korun? ptá se Bartoš

Národní památkový ústav: Záchranný archeologický výzkum – plynovod Moravia

Ministryně Dostálová: Reakce na komentář ke stavebnímu zákonu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.