Ekonom a v letech 2003–2013 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, tehdy tedy Václava Klause, Jiří Weigl v roce třicátého výročí sametové revoluce připomněl, že lidé, kteří se osvobodili od nadvlády komunistů, toužili po svobodě, toužili po možnosti volně hlásat své názory a vést o nich diskusi, po možnosti svobodně podnikat a vlastnit majetek. Na Sovětský svaz a později Rusko hleděli s obavami, protože věděli, že právě odtamtud přijely tanky, které nás sice napřed osvobodily, ale o dvě desítky let později i okupovaly.

V tomto svém stavu však podle Weigla zapomněli, že komunistická myšlenka se nezrodila v Rusku, nýbrž na Západě. Podle Weigla je to vlastně logické. Na stránkách Institutu Václava Klause napsal, že kořeny všech podobných nebezpečných ideologií, jako je ta komunistická, leží ve francouzském osvícenství.

„Představa rovnosti všech lidí je tím nejpopulističtějším tvrzením, jehož chytlavost a ničivá síla jsou nezměrné. Přitom je to zcela nereálný a spekulativní myšlenkový konstrukt, který se neopírá o pozemskou skutečnost ani lidskou zkušenost. Lidé si nejsou rovni ani v okamžiku zrození, ani nikdy později. Jsou nadáni rozdílnou genetickou výbavou a žijí v rozdílných materiálních a společenských podmínkách. Jsou různě nadaní, silní, velcí, zdraví, vzdělaní, rodí se do různých materiálních podmínek, žijí v odlišných prostředích, v různých společnostech, jsou muži a ženami atd. atd. Ze všech těchto důvodů jsou si celoživotně velmi nerovni a různý způsob, charakter a kvalita jejich životů tomu odpovídají,“ napsal Weigl.