Strategie Domu zahraniční spolupráce (DZS) uvádí, že instituce vytváří a šíří evropské trendy a hodnoty. „Chceme se podílet na vytváření sdílené evropské identity, prosazování evropských hodnot a implementaci horizontálních priorit inkluze a rozmanitosti, digitální transformace, environmentální udržitelnost a zapojení do demokratického života,“ píše se v ní doslova.
Mikroagrese, rasa, patriarchát
Tyto cíle jsou plně v souladu s prioritami programu Erasmus+, který DZS na české straně administruje a který je jakožto největší evropský vzdělávací program hlavním zdrojem příjmů. Aktuální programové období 2021-2027 definuje čtyři prioritní oblasti: inkluzi a diverzitu, digitální transformaci, boj proti změně klimatu a podporu občanské angažovanosti včetně posilování evropské identity.
Brusel na projekty v těchto oblastech vyčlenil zhruba 26,2 miliard eur, tedy přes 634 miliard korun. V materiálech Evropské komise se zároveň zdůrazňuje, že podmínkou financování je respektování hodnot EU. Pro Česko je v letošním roce vyčleněno přes 2,5 miliardy korun. Objem peněz v posledních letech rychle narůstá – před pěti lety byl rozpočet „jen“ 1,4 miliardy.
Který národ více ublížil českému národu?Anketa
Mladé lidi varuje, že je ve vzájemné komunikaci nutné používat neutrální jazyk a dbát na správnou genderovou identitu. „Pokud kolegyně řekne, že má přítelkyni, nebuďte překvapeni a nepovažujte ji automaticky za lesbu. Může se totiž identifikovat jako bisexuální, pansexuální nebo queer,“ vysvětlují složitost světa autoři.
Problematické je podle nich i to, když muži mluví déle než ženy. Jedná se prý o „mikroagresi“. Nesprávná je pak také klasifikace lidí podle barvy kůže. Podle brožury je rasa pouze konstruktem, který slouží k útlaku.
Pochvala pro vegetariány
Který národ více ublížil českému národu?Anketa
Autoři na čtenáře apelují, aby si důsledně počítali svou uhlíkovou stopu, a chválí vegetariány za to, že mají oproti ostatním uhlíkovou stopu jen poloviční. Mladí se tak dočtou, že by se měli vyhýbat masu i mléku a přestěhovat se do ekologických budov.
Další publikací z dílny DZS je kniha „Euro-participace a euro-aktivismus“. Stejně jako v případě brožury o diverzitě jde o překlad. Na obou je nicméně logo MŠMT. Cestovní manuál pak české ministerstvo přímo financovalo.
Vedle publikační činnosti organizace uděluje ceny vybraným projektům, které podle porotců úspěšně prosazují hodnoty EU. V loňském ročníku dostal projekt s názvem „Rozvoj kompetencí týmu při práci s menšinami“ odměnu ve výši zhruba 900 tisíc korun, projekt „Zážitková výuka o Evropské unii a rozvoj aktivního evropského občanství“ přes 650 tisíc korun a projekt „Posílení profesní přípravy pracovníků a pracovnic environmentální výchovy“ bezmála 3,2 milionu korun.
Štědrá podpora od MŠMT
Dům zahraniční spolupráce je také zapojen do celé řady akcí. Na webu zájemci najdou informace o akcích zaměřených na podporu diverzity, inkluze či uprchlíků. Nezřídka se na nich podílejí neziskovky, jako je Člověk v tísni. V březnu se uskutečnil informační den o zelené transformaci, inkluzivní Evropě či genderové dimenzi výzkumu.
To vše se děje pod vedením Michala Uhla, který státní instituci vede od roku 2022. Uhl je absolventem genderových studií, angažuje se ve Straně zelených a působil na MŠMT jako poradce ministrů Džamily Stehlíkové a Michaela Kocába. Loni se Uhl dočkal pochvaly od tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
Právě ministerstvo školství Dům zahraniční spolupráce finančně podporuje, a to desítkami milionů korun ročně. Podle výročních zpráv DZS organizace obdržela 396 milionů „na činnost“. Dalších zhruba 24 milionů přišlo ze státního rozpočtu na „zahraniční rozvojovou spolupráci“. O rok dříve Uhlova organizace na svou činnost získala 383 milionů korun.
Na dotaz redakce ohledně finančních transferů přitom MŠMT uvedlo pouze prostředky určené na administrativní zajištění dvou unijních vzdělávacích programů Erasmu+ a Evropského sboru solidarity. Částka za roky 2023 až 2025 činí 268,5 milionů korun, na letošek jsou údajně plánovány výdaje ve výši 116 milionů.
Jak ale ukazuje příklad publikací a rozdíl mezi částkami uvedenými ve výročních zprávách DZS a reakci MŠMT, peníze od ministerstva neputují pouze na administraci vzdělávacích programů.
Žádné změny prý nebudou
ParlamentníListy.cz zajímalo, nakolik agenda DZS včetně boji proti změně klimatu, diverzity, inkluze či budování silně prounijní identity podle ministerstva reflektuje program současné vlády a zájmy jejích voličů a zda se současné vedení v čele s Robertem Plagou chystá přehodnotit financování či vyžadovat změny ve fungování své příspěvkové organizace.
Tiskový mluvčí Ondřej Macura odpověděl, že náplň agendy v souladu s programovým prohlášením je. „Zaměření programu Erasmus+, včetně priorit jako inkluze, diverzita, digitální transformace, udržitelnost či podpora občanské participace, je stanoveno právním rámcem Evropské unie a platí jednotně pro všechny zapojené státy. Nejde tedy o samostatně vytvářenou agendu DZS. Podpora a realizace programu Erasmus+ je zároveň součástí programového prohlášení vlády a odpovídá dlouhodobým cílům české vzdělávací politiky v oblasti otevřenosti, modernizace vzdělávání a mezinárodní spolupráce,“ uvedl.
A dodal, že se nic měnit nebude: „MŠMT v současnosti nepřipravuje změny ve financování ani obsahovém zaměření programu. Vzhledem k tomu, že cíle, priority i finanční rámec programu Erasmus+ vycházejí z příslušných právních předpisů Evropské unie, nelze tyto parametry jednostranně měnit na národní úrovni,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Macura.
ParlamentníListy.cz požádaly o vyjádření i ředitele Michala Uhla. Chtěli jsme vědět, od kterých ministerstev a dalších státních či veřejných institucí DZS získává peníze, kolik daňoví poplatníci zaplatili za výše uvedené publikace, proč je na nich logo MŠMT a zda podle jeho názoru činnost této státní instituce reprezentuje zájmy voličů. Na otázky však neodpověděl.
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku




