V první řadě je ale třeba uvést, že resort kultury, který byl Klempířovi (Motoristé) svěřen, není vůbec resortem jednoduchým. Důvodů je několik a patří mezi ně určitě i nepředvídatelné umělecké „prostředí“, závislost celého odvětví na státních či jiných dotacích a jedním z hlavních je i to, že kultura se za minulé vlády stala „popelkou“, která byla nejen rozpočtově přehlížena, ale sahalo se na ni třeba i když jinde peníze chyběly.

 

S tím se nový ministr ne vždy dobře popasoval.

 

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

Dokáže skvěle vystihnout situaci

96%

Je to hulvát a provokatér

2%

Macinka mě nezajímá

2%

hlasovalo: 10510 lidí

Za politickou sebevraždu a strategickou chybu lze zcela jistě považovat třeba to, že Klempíř reagoval na výzvu k dialogu s herci v době, která mu absolutně nepřála. I mezi PR odborníky se mluví o tom, že komunikovat přes média s umělci v době, kdy jejich výzvy zaplnily náměstí, byla chyba, která ministra dostala do defenzivy, aniž by dialog vůbec začal. Jak to dopadlo, jsme všichni viděli.

 

Takových věcí by se ale našlo víc.

 

Málokdo si všiml, že navzdory situaci, která pro ministra není komfortní, nemá resort obsazena všechna místa náměstků a možná i to je jeden z důvodů neutěšené situace. Přitom SPD, která s nominací náměstka na kulturu váhá, má příležitost nadělat si právě tady body. Jmenováním zkušeného a rázného politika s manažerským přesahem by mohla situaci stabilizovat a dokonce výrazně změnit.

 

Ministrem kultury je totiž člověk z umělecké branže a jedinou náměstkyni mu dělá nominantka za ANO Kateřina Pešatová. Ta je skutečně erudovanou odbornicí se zkušenostmi z vysokých úřednických pozic. 

 

Ale to je vše. Ve vedení resortu chybí politik, který je schopný komunikovat i nepříjemná témata v „nepřátelském“ prostředí, kterým se díky kontroverzím mezi ministrem a částí uměleckého a studentského prostředí kultura stala.

 

Mezi zasvěcenými se hovoří o tom, že si SPD situaci velmi dobře uvědomuje, intenzivně ji řeší a prosákla i jména možných nominantů, z nichž jeden je velmi uznávaný umělec se zahraničním přesahem, který ale trvale žije s rodinou a malými dětmi mimo Českou republiku a je vázán pracovními povinnostmi po celé Evropě a druhým je poměrně ostře se vymezující politik s manažerskými zkušenostmi. Toho zase limituje fakt, že není z tábora SPD, ale je členem hnutí ANO.

 

Fotogalerie: - S Turkem za zády

 

Podle zákulisních informací by ale příslušnost k hnutí Andreje Babiše nemusela být velkou překážkou, a „naopak by zdůraznila apel SPD na odbornost a zkušenost s cílem pomoci vládě jako celku“.

 

Pro kandidáta z umělecké fronty zase podle kuloárů mluví letité přátelství s Tomiem Okamurou, šéfem SPD.

 

Nechme se tedy překvapit, jakým směrem se bude resort i kultura obecně v České republice ubírat. Shoda určitě panuje v tom, že se „něco stát musí“.

 

Psali jsme:

Poslanci, jak je neznáte. Okamura vzal do ruky sekyrku

Ministr Klempíř: Je čas na odpovědnou změnu

Miroslav Donutil se bojí, že se herci ocitnou bez práce

„Všichni jsou naučení na utrácení státních peněz,“ říká Darjanin, jehož obviňovali z „tureckého hospodářství“