Hlavní inspirací vzniku institutu byl prý Covid-19. Pandemie totiž „vytvořila podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly. Jedním z příkladů je uzavření škol a nutnost zajistit žákům vzdělávání distančně. Svým rozsahem nová je i zkušenost s dezinformacemi v médiích a na sociálních sítích,“ můžeme si přečíst na portálu Vědavýzkum.cz. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) nebude podle tohoto sdělení tyto otázky jen řešit. Pod jednou střechou sdruží 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Institut bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemie. Na jejich základě pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. Financován je z Národního plánu obnovy částkou 560 milionů korun.
Anketa
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?
6%
91%
hlasovalo: 37563 lidí
Nový národní institut má devět výzkumných skupin. Jsou mezi nimi komunikace, právo, společenská odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivita zdravotního systému, vzdělávání, ekonomika a trh práce. V SYRI pracují sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filosofové, demografové, politologové i právníci. „Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ pravila opět Šeďová.
A pokračuje: Jak zajistit kvalitu vzdělávání, když jsou uzavřené školy? Jak zajistit fungování trhu práce v situaci, kdy je nutné omezit kontakty mezi lidmi? Jak postupovat, aby lidé nepodléhali dezinformacím a nedocházelo k erozi demokracie? To jsou jen některé z otázek, které prý budou vědci SYRI řešit. Šeďová se také nechala slyšet, že byla chyba, že se veřejné diskuse v době covidu nezúčastnili sociální vědci, protože by prý jejich expertíza byla užitečná. Čím přesně, to neuvedla.
Fotogalerie: - Senát bez prázdnin
Tak jako tak máme před sebou nový úřad plný desítek dobře placených lidí, kteří mají dosti nejasně definovaný úkol. Položme si v té věci několik otázek:
- Proč se tato instituce připravovala de facto potajmu, nevedla se o její potřebnosti veřejná, odborná i laická diskuse, a do našeho diskursu tak vstoupila jaksi nenápadně, zadními dveřmi?
- Kdo, jakým způsobem a metodikou rozhodoval o náplni práce té instituce?
- Kdo vybíral oněch 150 povolaných či dokonce vyvolených, kteří se mají na té instituci podílet na dosud nejasných aktivitách, kdo a proč rozhodl, že to smí být toliko lidé z UK Praha, MUNI Brno AV ČR? Cožpak ostatní vysoké školy a univerzity, aspoň ty veřejné, nedisponují podobně kvalitními lidmi? Jsou snad lidé z univerzit v Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Olomouci, Pardubicích, Českých Budějovicích a jinde partou diletantů, kteří slouží jen k tomu, aby nacpali do hlav studentů nějaké to bakalářské či magisterské minimum a na vědeckou činnost mají zapomenout?
- Konalo se nějaké výběrové řízení, které by rozhodlo o obsazení této instituce? A pokud ano, kdy, kde, za jakých podmínek a podle jakých kritérií? Kdo seděl v rozhodovací komisi?
- Kde najdeme zveřejněný jmenovitý seznam oněch 150 vědců, abychom mohli posoudit oprávněnost a odůvodněnost jejich volby?
- Mimochodem, nemají ti proslulí odborníci z vyvolených ústavů (UK, MUNI, AV ČR) již dnes dost financí z grantů udělovaných grantovou agenturou případně jinými institucemi?
- Jak bude těch 150 odborníků plnit své jistě náročné nové pracovní úkoly pro SYRI? Znamená to, že zanechají svých úvazků na svých školách? Nebo snad pro SYRI budou pracovat jen po večerech a víkendech, aby nezanedbali své původní pracovní povinnosti? Jaká je struktura oněch vynaložených 560 milionu korun a jak se vůbec rozhodovalo o výši této částky? Kolik z toho půjde „za vědci“ a kolik na administrativu a další servisní činnosti?
- Jak vláda vysvětlí, proč pořád melduje kolem dokola písničku o tom, že nemůže ani korunou dotovat radikálně se zvyšující ceny energií, nemůže zastropovat ceny některých komodit (například pohonných hmot), nemůže snížit (snad jako jediná v Evropě) DPH na potraviny v čase energetické krize? Proč místo toho dává půl miliardy na instituci, která je na první pohled umělá, a tedy zbytná?
- A konečně: kdo, jak, kdy a podle jakých kritérií bude evaluovat výsledky činnosti SYRI a posuzovat podle takové inventury její účelnost a samotný smysl?
Napadá mě v té souvislosti několik odpovědí na onu primární otázku, proč SYRI vůbec vzniká a co je jejím skutečným cílem:
- Vláda si potřebuje futrovat budoucí nepopulární opatření tzv. odborným doporučením. Nechce opakovat unáhlené chyby, jako byly ty při přijímání pandemického zákona a vypínání nepohodlných opozičních webů. Chce o sobě říkat, že jedná expertně, nikoli jen politicky.
- Vláda korumpuje část inteligence a staví ji proti té druhé části. Jedněm bude podkuřovat a královsky je honorovat, aby o druhých mohla říkat, že jsou to neodborníci a mluví z nich závist.
- A last but not least, bude to bezva kšeft pro různé činitele, kteří mají v rukou klíče k takovým rozhodováním. Desátky jsou přece naše národní tradice...
- Myslím, že nejen mne by zajímaly pravdivé odpovědi na to svrchu sepsané desatero, stejně jako by bylo poučné slyšet výmluvy vlády a jejích kolaborantů z řad škol či médií, že závěrečná trojice tezí nestojí na skutečnosti a zkušenosti. Jenže právě zkušenost je to, co nám říká, že to poslední, co od naší vlády uslyšíme (a nejen v této věci), bude pravda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
