Velká Británie vyhostila 23 diplomatů již minulý týden, Spojené státy nyní v rámci solidárního gesta uzavřely ruský konzulát v Seattlu, kde pracovalo šedesát zaměstnanců. V menší míře se potom k Britům připojily i další státy. Ačkoli The Washington Post společnou akci Západu vítá, upozorňuje jeho analytik Ishaan Tharoor, že představitelé západoevropských států tak vlastně vyšli vstříc přání ruského prezidenta.
Starostové a nezávislí chtějí, aby Senát projednal podání ústavní žaloby na Miloše Zemana za velezradu. Kvůli postupu v ,,kauze Skripal". Podporujete tento krok?Anketa
„Západ tím Putinovi vlastně udělal radost a on na tuto hru s chutí přistoupí. Oživení vzpomínek na studenou válku a vykopání hlubokého příkopu mezi Ruskem a Západem posílí jeho pozici mezi ruskými nacionalisty. Ačkoli Putin v prezidentských volbách jednoznačně uspěl, nedrží otěže moci tak silně, jak by se mohlo zdát. Proto podobné pnutí potřebuje k tomu, aby mohl svoji moc a vliv dále posilovat.“
„Bez ohledu na to, kolik hlasů dostal, Putin dobře ví, že spousta Rusů je se situací v zemi nespokojena. Devět z deseti obyvatel země považuje za vážný problém korupci. Polovina z nich si navíc přeje, aby ruští vojáci odešli ze Sýrie,“ cituje autor textu profesora z Columbijské univerzity Stephana Sestanoviche, který přednáší o mezinárodní diplomacii a znovu opakuje, že hromadné vyhoštění ruských diplomatů hraje Putinovi v podstatě do karet.
Tharoor připomíná, že šéf Putinovy prezidentské kampaně ironicky poděkoval Velké Británii, že mu před volbami pomohla zmobilizovat ruské voliče. „Vyhoštění ruských diplomatů posiluje vazby mezi Putinem a jeho voliči. Ti jsou nyní o to více přesvědčeni, že se opět všichni spikli proti jejich zemi,“ tvrdí ruský novinář Leonid Ragozin. Napětí mezi Ruskem a Západem by se podle mnohých diplomatů dalo doslova „krájet“.
Britský deník Daily Star v této souvislosti informuje o ruském cvičení, které nařídil Vladimir Putin. Jeho cílem je údajně prověřit bojovou pohotovost. Cvičení proběhlo ve vojenských oblastech na středním a dálném východě, které leží na hranicích s Kazachstánem a Mongolskem. „Putin má jednu z největších armád na světě a počet vojáků se odhaduje na tři miliony. Podle ruských médií začalo čtyřdenní cvičení 20. března. Počet zúčastněných vojáků není znám,“ píše deník.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
