Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Kromě toho, že nad Berlínem na mnoha místech zavlály ukrajinské vlajky, o jakékoli vojenské pomoci, již žádá Ukrajina, hovořit nelze. Přestože německá vláda na krátké období vyjevila po zveřejnění ruského vraždění civilistů touhu Kyjevu pomoci, stačilo pár dnů a z dodávek zbraní, které měly pomoci Ukrajině v zabránění masakrů v dalších městech, sešlo.
Německo sice podle Scholze bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců, otázka však je, zdali je Ukrajina získá. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat, podle informací deníku Bild z něho však následně byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považovala za důležité.
Němci i přesto, že se Ukrajincům nesnaží vyjma slov podpory vyjít naproti, tvrdí, že země „dělá vše, co je v jejích silách“.
Scholz odmítání dodávek zbraní na Ukrajinu i přes odpor velké části německé veřejnosti hájí tím, že zbraně potřebuje samo Německo, a na Ukrajinu tak prostě nezbylo. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle kancléře trvá a spolková republika musí být schopna bránit své území.
Zastavení pomoci Ukrajině je podle Scholze také klíčové pro zabránění konfliktu mezi NATO a Ruskem.
I když většina Němců názor svého kancléře nepodporuje a v průzkumech převažuje názor podporující dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu včetně těžkých zbraní, najdou se též zastánci současné německé politiky ústupků.
Podporu Scholzovi vyjadřují i některé německé osobnosti z akademické sféry, politiky, kultury a aktivistických kruhů a v nejnovějším otevřeném dopisu, zveřejněném v deníku Berliner Zeitung přinášejí požadavky, aby byla za otázkou dodávek zbraní na Ukrajinu položena konečná tečka.
NATO a státy podporující Ukrajinu podle signatářů dopisu spadly mezi „účastníky války“ a hrozí podle nich, že podpora Ukrajiny způsobí další ztráty mezi ukrajinským civilním obyvatelstvem.
„Rychlému míru“ podle nich pomůže, když Ukrajinci přijdou co nejdříve o možnost bránit se Rusku. „Ukrajinská armáda je, navzdory prozatímním zprávám o jejích úspěších, mnohem slabší než ruská armáda a má jen malou šanci tuto válku vyhrát. Cenou za dlouhodobý vojenský odpor – bez ohledu na možný úspěch – budou ještě více zničená města a vesnice a ještě větší ztráty mezi ukrajinským obyvatelstvem. Dodávky zbraní a vojenská podpora ze strany NATO prodlužují válku, a diplomatické řešení se tak stává vzdálenou perspektivou,“ vysvětlují.
V dokumentu sice zaznívá, že by mělo co nejrychleji složit zbraně především Rusko, pomůže prý i „ústup od násilí“ formou ukončení pomoci Ukrajině, která pak bude muset rychle jednat o příměří.
„Jakkoli je ústup od násilí v rozporu s mezinárodním právem trpký, je jedinou realistickou a humánní alternativou k dlouhé vyčerpávající válce. Prvním a nejdůležitějším krokem k tomu by bylo zastavení všech dodávek zbraní na Ukrajinu a okamžité vyjednání příměří,“ zaznívá z množství podepsaných novinářů, politologů či například bývalého náměstka generálního tajemníka OSN Hanse Christopha Grafa von Sponecka.
„Vyzýváme německou vládu, EU a státy NATO, aby zastavily dodávky zbraní ukrajinským jednotkám a povzbudily vládu v Kyjevě k ukončení vojenského odporu,“ shodují se s tím, že by měly země NATO přispět i návrhy týkajícími se legitimních bezpečnostních zájmů Ruska a sousedních států.
To však není vše. Doporučení padá i směrem k Ukrajincům. Ty by měla podle podepsaných německá vláda vyzvat, aby „v zájmu co nejrychlejšího zastavení dalšího masivního ničení měst a urychlení jednání o příměří“ Charkov, Oděsu, ale i Kyjev přestali vojensky bránit a označili je za „nebráněná místa“. To by de facto znamenalo, že by nesměla Ukrajina z těchto měst klást jakýkoli odpor a svá města otevřít pro okupaci Rusům.
„Převládající logika války musí být nahrazena odvážnou logikou míru a musí být vytvořena nová evropská a globální architektura míru včetně Ruska a Číny. Naše země nesmějí stát stranou, ale musejí se aktivně zapojit,“ zní na konci návrhu z Německa.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.