Raději Ukrajincům nic neposílejte, jsou slabší, tlačí v Německu na Scholze. Vážné trhliny

24.04.2022 10:18

Přestože Německo od počátku války na Ukrajině odmítalo posílat zbraně a kromě velmi krátké etapy Berlín Ukrajincům žádnou vojenskou pomoc ani téměř nezačal dodávat, německý kancléř Olaf Scholz již nyní oznamuje, že i dosti omezená pomoc Ukrajině musí skončit. Zatímco se většina německé veřejnosti v průzkumech staví proti takovému rozhodnutí, část osobností v zemi Scholzovo rozhodnutí podporuje. „Ukrajinská armáda je mnohem slabší než ruská a má jen malou šanci tuto válku vyhrát,“ vysvětlují, proč není vhodné Ukrajinu podporovat. Ukrajincům radí, aby přestali bránit svá města, pomůže to prý rychlému míru.

Raději Ukrajincům nic neposílejte, jsou slabší, tlačí v Německu na Scholze. Vážné trhliny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bundestag

Anketa

Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?

2%
95%
hlasovalo: 42651 lidí
Německo se k Ukrajině staví rezervovaně již od počátku napětí s Ruskem, a odmítalo tak například pomoci Kyjevu připravit se na ruskou agresi i například zákazem přepravy zbraní pro Ukrajinu přes svůj vzdušný prostor a ve své politice pokračuje i po ruském útoku.

Kromě toho, že nad Berlínem na mnoha místech zavlály ukrajinské vlajky, o jakékoli vojenské pomoci, již žádá Ukrajina, hovořit nelze. Přestože německá vláda na krátké období vyjevila po zveřejnění ruského vraždění civilistů touhu Kyjevu pomoci, stačilo pár dnů a z dodávek zbraní, které měly pomoci Ukrajině v zabránění masakrů v dalších městech, sešlo.

Německo sice podle Scholze bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců, otázka však je, zdali je Ukrajina získá. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat, podle informací deníku Bild z něho však následně byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považovala za důležité.

Němci i přesto, že se Ukrajincům nesnaží vyjma slov podpory vyjít naproti, tvrdí, že země „dělá vše, co je v jejích silách“.

Scholz odmítání dodávek zbraní na Ukrajinu i přes odpor velké části německé veřejnosti hájí tím, že zbraně potřebuje samo Německo, a na Ukrajinu tak prostě nezbylo. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle kancléře trvá a spolková republika musí být schopna bránit své území.

Zastavení pomoci Ukrajině je podle Scholze také klíčové pro zabránění konfliktu mezi NATO a Ruskem.

I když většina Němců názor svého kancléře nepodporuje a v průzkumech převažuje názor podporující dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu včetně těžkých zbraní, najdou se též zastánci současné německé politiky ústupků.

Podporu Scholzovi vyjadřují i některé německé osobnosti z akademické sféry, politiky, kultury a aktivistických kruhů a v nejnovějším otevřeném dopisu, zveřejněném v deníku Berliner Zeitung přinášejí požadavky, aby byla za otázkou dodávek zbraní na Ukrajinu položena konečná tečka.

NATO a státy podporující Ukrajinu podle signatářů dopisu spadly mezi „účastníky války“ a hrozí podle nich, že podpora Ukrajiny způsobí další ztráty mezi ukrajinským civilním obyvatelstvem.

„Rychlému míru“ podle nich pomůže, když Ukrajinci přijdou co nejdříve o možnost bránit se Rusku. „Ukrajinská armáda je, navzdory prozatímním zprávám o jejích úspěších, mnohem slabší než ruská armáda a má jen malou šanci tuto válku vyhrát. Cenou za dlouhodobý vojenský odpor – bez ohledu na možný úspěch – budou ještě více zničená města a vesnice a ještě větší ztráty mezi ukrajinským obyvatelstvem. Dodávky zbraní a vojenská podpora ze strany NATO prodlužují válku, a diplomatické řešení se tak stává vzdálenou perspektivou,“ vysvětlují.

V dokumentu sice zaznívá, že by mělo co nejrychleji složit zbraně především Rusko, pomůže prý i „ústup od násilí“ formou ukončení pomoci Ukrajině, která pak bude muset rychle jednat o příměří.

„Jakkoli je ústup od násilí v rozporu s mezinárodním právem trpký, je jedinou realistickou a humánní alternativou k dlouhé vyčerpávající válce. Prvním a nejdůležitějším krokem k tomu by bylo zastavení všech dodávek zbraní na Ukrajinu a okamžité vyjednání příměří,“ zaznívá z množství podepsaných novinářů, politologů či například bývalého náměstka generálního tajemníka OSN Hanse Christopha Grafa von Sponecka.

„Vyzýváme německou vládu, EU a státy NATO, aby zastavily dodávky zbraní ukrajinským jednotkám a povzbudily vládu v Kyjevě k ukončení vojenského odporu,“ shodují se s tím, že by měly země NATO přispět i návrhy týkajícími se legitimních bezpečnostních zájmů Ruska a sousedních států.

To však není vše. Doporučení padá i směrem k Ukrajincům. Ty by měla podle podepsaných německá vláda vyzvat, aby „v zájmu co nejrychlejšího zastavení dalšího masivního ničení měst a urychlení jednání o příměří“ Charkov, Oděsu, ale i Kyjev přestali vojensky bránit a označili je za „nebráněná místa“. To by de facto znamenalo, že by nesměla Ukrajina z těchto měst klást jakýkoli odpor a svá města otevřít pro okupaci Rusům.

„Převládající logika války musí být nahrazena odvážnou logikou míru a musí být vytvořena nová evropská a globální architektura míru včetně Ruska a Číny. Naše země nesmějí stát stranou, ale musejí se aktivně zapojit,“ zní na konci návrhu z Německa.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…