Rakousko znovu utáhlo šrouby uprchlíkům. A je zde fakt, který by potěšil prezidenta Zemana

18.02.2016 8:42

Včera čtenáře ParlamentníchListů.cz mimořádně zaujal text, kde jsme informovali o rozhodnutí Rakouska připojit se k návrhu států V4 spočívajícímu ve vybudování plotu na makedonsko-řecké hranici. Mezitím Rakousko přišlo s dalšími restriktivními opatřeními, prostřednictvím kterých chce omezit migrační tok směřující do země.

Rakousko znovu utáhlo šrouby uprchlíkům. A je zde fakt, který by potěšil prezidenta Zemana
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Vše je raději oplocené

V prvé řadě rakouská vláda ústy ministryně vnitra Johanny Mikl-Leitner oznámila, že omezí počet uprchlíků překračujících hranice země na 3200 denně. Dále se sníží denní limit žádostí o azyl, který bude nově stanoven na osmdesát. „Denní limit se bude vztahovat na migranty, kteří chtějí žádat o azyl v sousedním státě. Rakouskem prochází téměř nejvíce uprchlíků ze všech evropských zemí a je tedy logické, že chceme naši hranici tímto způsobem zabezpečit,“ uvedla podle rakouské tiskové agentury APA Mikl-Leitner. Rakouský kancléř Werner Faymann ve včerejším rozhovoru pro list Kurier zase konstatoval, že podle jeho názoru bude Berlín v postoji k přistěhovalecké politice brzy následovat Vídeň.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Deutsche Welle (DW) také připomíná, že již v úterý Vídeň přikročila ke zpřísnění kontrol na svých třinácti hraničních přechodech se Slovinskem, Itálií a Maďarskem. „Nově stanovený denní limit pro počet příchozích ve výši 3200 však stejně znamená, že by přes Rakousko za celý rok prošlo 1 168 000 migrantů a přes 29 000 by jich v zemi mohlo požádat o azyl. V loňském roce přijalo Rakousko 90 000 žádostí o azyl, ale v uplynulém měsíci avizovalo, že v letošním roce přijme pouze 37 500 žádostí o azyl. Mnozí z téměř 1,1 milionů migrantů, kteří dosáhli v roce 2015 evropských břehů, směřovali do Německa a Švédska, kam prošli právě přes Rakousko,“ píše DW.

Výše uvedené informace mohou potěšit českého prezidenta Miloše Zemana, který razí tezi, že pokud uprchlík nezůstane v první bezpečné zemi, jedná se o ekonomického migranta. Obrat v přistěhovalecké politice někdejšího největšího spojence Německa znamená další potíže pro kancléřku Angelu Merkelovou, která bude na dnes začínajícím summitu v Bruselu o to hůře obhajovat své neměnné postoje. Merkelová zkraje tohoto týdne znovu opakovala, že vystavení plotu na makedonsko-řecké hranici rozhodně nepovažuje za optimální řešení. Nejenom v německých médiích se otevřeně píše o tom, že se tak kancléřka a vůbec celá země dostávají v rámci evropského kontinentu do izolace.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…