„A snad se nenajdou mezi disidenty takoví, kteří by podle vzoru Havlova přítele Lecha Walęsy volali po tom, abychom vytvořili s Německem jeden stát,“ stojí v jeho oficiálním prohlášení pro ParlamentníListy.cz, které napsal u příležitosti 75. výročí podpisu Mnichovské dohody.
Jeden z dokumentů Charty 77 se jmenoval Právo na dějiny. A dle Ransdorfa se jednalo o nekompetentní blábol, který narazil i u vzdělanější a poučenější části disidentů. Řada disidentů totiž prý podnikla útok na základní sloupy moderní české národní identity a v jejich očích neobstáli husité a česká reformace, národní obrození a už vůbec ne česká avantgardní kultura dvacátého století.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Ransdorf poukazuje na skutečnost, že přestože s nástupem Václava Havla do čela země ožil duch druhé republiky, byl odkaz T. G. Masaryka fakticky popírán. „Masaryk a Beneš spojili existenci nového státu s progresivním přebudováním Evropy, pro Masaryka byla první světová válka součástí světové revoluce, která přivodila odvrat od autoritářství k demokracii. A Beneš z mnichovského selhání demokracií nevyvodil jejich zatracení, ale naopak, úsilí o novou, hlubší a bohatší formu demokracie. Měla to být demokracie socializující. Beneš předejmul teorii konvergence i prosazení sociálního státu v Evropě po roce 1945,“ upřesňuje.
Beneš a slabý politik? Ale kdeže...
Oba zakladatelé moderního státu dle Ransdorfa věděli, že jeho stabilita je spojena s progresivním přebudováním Evropy a světa a naším podílem na něm. Nikoli tedy s přitakáním tomu, co převládá a je takzvaně osvědčené. „Nové panstvo ovšem zapomnělo na Masarykovu myšlenku, že státy se udržují těmi myšlenkami, ze kterých se zrodily. Vrcholem tohoto popíračství je snad dvousvazková publikace autora působícího na stránkách Mladé fronty Dnes Tomáše Krystlíka, jehož Zamlčené dějiny vyšly v nakladatelství Alfa v roce 2010 v Praze. Sugeruje se tu obraz zakomplexovaného národa, který má ve své skříni moderních dějin spoustu kostlivců a hříchů. Knihu stihlo po právu zapomnění historické obce,“ kritizuje europoslanec. A není to prý ojedinělý výkřik.
Celý text europoslance Ransdorfa ZDE
K protibenešovskému pamfletu plnému vyslovených omylů a hloupostí se podle jeho slov snížil i literát Jiří Gruša či Jan Urban, obhájce humanitárního bombardování v Jugoslávii a muž naposledy známý svými útoky na Miloše Zemana před prezidentskou volbou. „Beneš je tu podáván tváří v tvář Mnichovu jako slabý a nekompetentní politik. Opak je pravdou. Beneš měl svou představu přebudování republiky, na níž se začalo dělat a kterou podporovaly intelektuální a podnikatelské špičky první republiky. Věřím, že historická literatura se časem bude i tímto aspektem Benešovy osobnosti zabývat,“ doufá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
