Když Rusko před 18 měsíci zabralo Krym, zavládl na Západě zmatek. A vládne tam zas, když sleduje přesuny ruských letadel, těžké techniky a vojáků do Sýrie. K pochopení slov ruského prezidenta Vladimira Putina, který tvrdí, že smyslem intervence je porazit Islámský stát (IS) a omezit příliv uprchlíků do Evropy, pomůže připomínka dění na Ukrajině. Vnější souvislost obou konfliktů je zřejmá. Poprvé od ruské invaze se na Ukrajině dodržuje příměří. Což Rusku umožnilo přesunout speciální jednotky z Ukrajiny do Sýrie.

V Sýrii bude Putin pomáhat Asadovi potlačit veškerou opozici

Hlubší souvislost ale spočívá v doktríně Moskvy postavené na podpoře autoritáře a odporu k jeho opozici. Je sice pravda, že Putin je proti IS, ale je také pravda, že stejně tak je proti sekulárním demokratům ve své zemi a v Evropě. Rusko neobsadilo Ukrajinu kvůli tomu, aby zabránilo vojenskému puči, jak řekl Putin, ale aby vojensky zastavilo demokratické hnutí. V Sýrii Rusko pomáhalo a asi i bude pomáhat prezidentovi Bašáru Asadovi potlačit veškerou opozici, nejen islamisty, kteří k ní patří.

Ruští vůdci chtějí syrskou válku

Moskva nevidí rozdíl mezi univerzitními studenty manifestujícími v Kyjevě za sblížení s Evropskou unií a islamisty obsazujícími Sýrii. V obou případech v tom ruské vedení tuší blížící se domácí problém. Mohou-li se lidé srocovat v Kyjevě, proč ne v Moskvě? Mohou-li islámští teroristé uspět v Sýrii, proč ne v jižním Rusku?