Revoluční vize zemědělství. A další náhledy do budoucnosti. Speciální pirátský autobus se ukázal v Libereckém kraji

21.08.2020 21:00

REPORTÁŽ Speciální pirátský autobus budoucnosti prosvištěl ve středu a ve čtvrtek hlavně západní částí Libereckého kraje. Zastavil se v Semilech, Železném Brodě, Chrastavě, Hrádku nad Nisou, Frýdlantu v Čechách, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Zákupech a na závěr v České Lípě. „Chceme lidem zprostředkovat zážitek a ukázat možnou podobu budoucnosti. Autobus ukazuje i vize odborníků o budoucnosti v řízených oblastech,“ vysvětlil lídr Pirátů do krajských voleb Zbyněk Miklík. Lidé mohli vidět hydroponický systém na pěstování plodin, 3D tiskárnu, holografický projektor či si vyzkoušet virtuální realitu.

Revoluční vize zemědělství. A další náhledy do budoucnosti. Speciální pirátský autobus se ukázal v Libereckém kraji
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Pirátský autobus

V České Lípě bylo ve čtvrtek odpoledne, kdy sem autobus na náměstí Edvarda Beneše dorazil, pěkné vedro, které lákalo spíše k vodě, přičemž si člověk musel připomenout, že v tomto více než 37tisícovém městě si není možné zajít na koupaliště. Pirátský autobus a stánek okamžitě vzbudil zájem dětí. Mezi přítomnými Piráty byl i českolipský zastupitel a kandidát na senátora Petr Jeník. Ten ParlamentnímListům.cz prozradil, čemu by se v něm chtěl věnovat. „Jedním z mých témat jsou exekuce. Chtěl bych, aby dlužník, i když má více exekucí, měl jednoho exekutora. A to v místě bydliště, protože dnes, kdo má více exekucí, má jednoho exekutora v Praze, druhého v Brně, třetího v Přerově. Každý z nich si naúčtuje desetitisícový poplatek a tomu člověku to z pěti tisíc dluhu naskáče na sto tisíc. Jeden exekutor v místě bydliště omezí problém dluhových pastí,“ uvedl.

Chci bojovat proti šmejdům, kterých jsou mraky

Jeník také dlouhodobě bojuje proti šmejdům. „Jak vůči těm na internetu, tak těm nabízejícím třeba levné energie, dříve se jim říkalo prodejci hrnců. Dnes jsou to šmejdi všeho druhu. Živnostníky se snaží napálit, ať se registrují do nějakých katalogů. Těchto šmejdů jsou mraky,“ konstatoval. Chtěl by zřídit fungující regionální kancelář. „Kde bych fungoval jako mediátor, prostředník, ombudsman a otevíral lidem dveře a spojoval lidi mezi sebou, s úřady, politiky, občany,“ prozradil. Dalším tématem má být spravedlnost pro všechny, rozdíl mezi právem a spravedlností. „Vnímám to tak, že právo si můžou dovolit pracháči. Lidi, co mají na advokáty. To nemá nic společného se spravedlností. To mě rozčiluje. Chci umožnit přibližovat spravedlnost všem,“ objasnil.

„Dotace těm, kteří to potřebují, a ne obřím podnikům. Když dám stovce malých pekařů po milionu, má to daleko větší užitek než dát sto milionů Penamu na nový chleba. Dotace tedy raději menším než obřím korporacím. Jenom aby to zvyšovalo zisky miliardářům. Nemluvím o Babišovi. Zvyšuje to zisky nadnárodním korporacím,“ upozornil Jeník, jehož další bod programu je typicky pirátský – elektronizace státní správy. „Já to ale vnímám z první linie. Dělám pro městskou firmu, která spravuje městu IT. Vidím tedy ty problémy, že třeba neexistuje jednotná spisová služba. Dokumentů, které by mohly fungovat elektronicky, aniž by do toho občan musel zasahovat, jsou tisíce. Každé město má svoji spisovou službu, což je průšvih. Je to extrémně drahé. Kdyby se celorepublikově naprogramovala a spravovalo by ji jedno ministerstvo, ušetřila by se spousta průšvihů – protože to s dalšími softwary nekomunikuje. Dnes a denně se s tím na městě rozčilujeme,“ uzavřel Petr Jeník.

Ze všeho nejdříve je třeba napravit chyby kolektivizace z poloviny 20. století

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21634 lidí
Ve vizionářském autobuse si člověk připadal jako v románech Julese Verna, samozřejmě aktualizovaných. Na tabuli věnované zemědělství si návštěvník mohl přečíst, že zemědělství a s ním spojenou krajinu a urbanismus čekají kvůli neustálému růstu populace velké a nevyhnutelné změny. Do třiceti let musí svět vypěstovat o sedmdesát procent plodin více než dnes. Jinak nás čeká potravinová krize. Dnešní zemědělství však má své limity. Jak svět uživí přes devět miliard krků (odhady pro rok 2052), když už se zemědělské plochy nemají kam rozšiřovat, spíše mizí pod urbanizační zástavbou? Je vůbec možné rozšiřovat území přirozené přírody a vracet do ní dříve volně žijící druhy zvířat?

Budoucnost podle informační tabule může být ve vzduchu, ve vodě i v továrnách na plodiny. I do zemědělství pronikají moderní technologie, traktory jsou nahrazovány drony, chemické prostředky přirozenými způsoby obohacování půdy, takzvané intenzivní zemědělství je spíše práce s daty než s genetikou. Obrovským tématem v oblasti krajiny a zemědělství je udržitelnost a boj se suchem. Ze všeho nejdříve je třeba napravit chyby kolektivizace z poloviny 20. století. Obnovit remízky, meze, mokřady, tůně i polní cesty s alejemi. A přestat používat jedy, protože neschopnost půdy udržet si vodu je způsobena i tím, že z ní lidé vyhnali všechny krtky, hraboše, a dokonce už i žížaly. Budoucnost má jistě agrolesnictví. To je udržitelný způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, který kombinuje pěstování dřevin s některou formou produkce na jednom pozemku, a to buď prostorově, nebo časově. Jedním z nejdůležitějších tvorů této planety pro zachování produkce plodů jsou včely, které ale mizí. Nahradí je někdy ty robotické?

Dále se zde můžeme dočíst, že je více než patrné, že současná půda a prostor pro pěstování nebude pro nasycení přibývající populace stačit. A proto nás přirozeně čeká vertikální pěstování ať už ve sklenících, halách, sklepech domů, nebo vertikálních farmách, které mohou dosahovat výšek mnoha desítek metrů a které kombinují pěstování plodin s bydlením. Mnoho rostlin ke svému životu půdu ani nepotřebuje, a mohou tak být pěstovány v takzvaných hydroponických systémech. V některých zemích světa už vědci společně s architekty navrhují celá města v přirozeném souladu s přírodou a možností pěstování plodin v mnoha patrech nad sebou. Budoucnost urbanismu se předpovídá na mořských hladinách, kde mohou vznikat zcela samostatná městečka, která umějí vyrobit energii z přirozeného pohybu vody. Ta zároveň vyživuje pěstované plodiny. Podobná města budoucnosti se začínají stavět už nyní, především v asijských zemích. A kdo ví, třeba budou jednou lidé stavět vzdušné zámky a létající ostrovy.

Pirátský stánek. Foto: Oldřich Szaban

Revoluční květináč – rajčata i v zimě

Anketa

Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?

4%
11%
hlasovalo: 9009 lidí
Tak uvidíme, jak tyto vize dopadnou. Hned vedle této tabule byl v autobusu umístěn revoluční květináč, ve kterém otvory zajišťují dokonalý přístup kyslíku ke kořenům, a tím je zajištěn jejich správný vývoj. V něm byly vidět borůvky, ostružiny, malé papričky, rajčata. „Dáte si ho do sklepa a v zimě máte třeba právě rajčata. Toto už se dá normálně koupit,“ objasnil autobusem provázející Pirát Václav Židek. Podle něj se tímto způsobem mohla zelenina pěstovat třeba v brownfieldech. Vysvětluje i obrázek zeleného věžáku. „Využívají to v Singapuru, kde nemají dostatek půdy. Mají tam takový věžák. Vevnitř jsou truhlíky v dopravníku. Jezdí nahoru dolů. Dole je voda, kde se zavlaží a jedou nahoru. Přínos pěstování zeleniny uvnitř města je i v tom, že ušetříte na dopravě. Nemusí se vozit kamiony. To jsou věci, které jsou už dnes známé, jenom se z různých důvodů neřeší,“ upozornil.

Doprava budoucnosti je další tabule, kterou v autobusu lidé najdou. Podle ní nás v příštích letech v této oblasti čeká doslova revoluce. Vývoj technologií v oblasti vysokorychlostních vlaků, autonomní dopravy, dronů i létajících automobilů pokračuje závratnou rychlostí. Na obrázku je pak supermoderní vlak, takzvaný hyperloop, který by měl jezdit v uzavřeném prostoru trubkovitého tvaru. „Trubka je jako vakuum. Tím je zajištěna jeho bezpečnost z vnějšího světa, že tam nevběhne zvíře, nespadne strom. Zároveň jezdí úžasnou rychlostí, je ještě rychlejší než vysokorychlostní železnice. Má to ale úskalí, že musíte postavit ty trubky. Takže je to velká budoucnost, ale je to technologie, která se reálně zkouší a ověřuje se, jestli bude smysluplná,“ konstatoval Židek. Na tomto informačním panelu můžete užasnout třeba i nad autobusem na vysokých kolech vypadajícím jako výsadek mimořádně technicky zdatných mimozemských civilizací.

Supermoderní autobus budou v Libereckém kraji lidé moci zhlédnout ještě jednou v září. Tentokrát se zastaví například v Turnově, Liberci a Jablonci. A bude v něm s největší pravděpodobností i jablonecký rodák, předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…