Publicista a český odborník na konzervatismus Roman Joch hledal ve videu odpověď na otázku, jaká je budoucnost Afroameričanů. Ta je prý příkladem politické komunity, která má v současné době relevantní politickou moc. Tu však může ztratit. „Nyní z mnoha ohledů může být považována na svém politickém vrcholu, existuje velmi radikální hnutí ‚Na černých životech záleží‘, v Americe mnozí progresivní běloši začínají trpět komplexem viny za americké dějiny, které byly vůči černošské komunitě velice kruté,“ pověděl Joch.
„Ze všech etnicko-rasových skupin američtí černoši trpěli nejvíce. Koneckonců jsou to jediní Američané, kteří nepřijeli do Ameriky dobrovolně, respektive jejich předkové nepřijeli dobrovolně, ale byli přivlečeni v okovech jakožto otroci, jakožto zotročení lidé. Diskriminace nejdříve v podobě otrokářství a pak v podobě právní, legální diskriminace a segregace byla formalizována zákony vůči ostatním komunitám, dejme tomu asijským, Indiánům nebo i některým Evropanům z jižní, východní Evropy, byla spíše společenská, neformální,“ myslí si Joch. Černošská komunita tedy trpěla nejvíce.
Kdo nakonec urve vítězství v amerických prezidentských volbách?Anketa
Nyní se ovšem nabízí otázka, jak napravit křivdy dob minulých. Mnozí černošští i bělošští liberálové před padesáti a šedesáti lety měli za to, že spravedlnost si prý vyžaduje zrušení segregace a diskriminace. I to mělo být snem Martina Luthera Kinga. „To znamená vnímat člověka jako jednotlivce. Rovná, stejná pravidla, rovnost před zákonem, tak i stejná pravidla, ať už ta formální legální nebo i společenská pro všechny a brát člověka jako jednotlivce, a tím se ten hřích na rase založeného otrokářství a rasové diskriminace smaže. Mělo se za to, že to stačí. Pak se objevil jiný hlas, že křivdy minulosti je nutné kompenzovat i jinak. Křivdy v minulosti způsobily, že černošská komunita jako celek je chudší, méně vzdělaná v důsledku té diskriminace, a proto dočasně, vždy se mluvilo o dočasnosti, ta dočasnost už trvá padesát let, by mělo existovat něco jako affirmative action, to znamená preferenční přijímání na univerzity a do zaměstnání příslušníků menšin, především černošské, později i latinskoamerické, aby vznikla jejich jakási elita, vzdělaná, ekonomická, která tu komunitu pozvedne,“ pověděl Joch. Léčbou diskriminace minulosti tedy není prý úplná rovnost, ale dočasné preferování v minulosti diskriminované rasové etnické skupiny.
Takový výše zmíněný postoj prý současným radikálům nestačí. „Stoupenci koncepce, která si říká antirasismus, tvrdí, že nebýt rasistou nestačí, že nebýt rasistou je vlastně rasismem,“ pousmál se politický komentátor. „Ten kdo nehodnotí člověka podle rasy, tak v podstatě se smířil s tím, že teď stačí být fér, stačí být spravedlivý, ke každému přistupovat rovně, a tím vlastně konzervuje důsledky toho rasismu desetiletí a staletí minulých, takže je rasista,“ shrnul Joch postoj antirasistů. Nejde jim tedy o pouze rovnost zacházení, ale o rovnost ve výsledku, čehož nelze prý dosáhnout jinak než diskriminací.
Fotogalerie: - Svobodu lidem
„I po padesáti letech preferenčního zvýhodňování černošské komunity je tato komunita stále chudší, než je americký průměr. Takže jsou jenom dvě možné odpovědi. Buď měli pravdu ti staří bílí rasisté, že černoši jsou méněcenní, že za rovných podmínek nedosáhnou stejných výsledků jako Američané ostatní ras. A to je rasismus toto přesvědčení. Nebo druhá možnost je, že celá současná politická a společenská struktura Ameriky je shnilá, prohnilá a nespravedlivá od samého začátku a je nutné ji celou zbořit, a to je to radikální hnutí v ulicích amerických měst Black Lives Matter a další.
„Ti se domnívají, že neutrální postoj je rasismem. Pro nás, kteří jsme nerasisté, je právě tento antirasistický princip vlastně rasismem, ale obráceným, protože na člověka nehledí primárně jako na jednotlivce, ale jako na příslušníka rasy, akcentují rasu černošští antirasisté. Akcentují rasu a realitu rasy jako tak strašně důležitou, jako kdyby převzali argumenty těch starých bílých segregacionistických rasistů, pro které rasa taky byla vším a jednotlivec ničím,“ okomentoval Joch vývoj radikálů.
Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?Anketa
„Může se zdát, že to je politický vrchol černošské komunity, ale podívejme se na čísla. Procento Američanů černošského původu stagnuje. Je to těch dvanáct až třináct procent. Tak to bylo před dvaceti, čtyřiceti lety, a tak je to i dnes. Projekce do budoucna jsou takové, že to tak zůstane. Naopak procento bělochů klesá. Kdysi to bylo mezi osmdesáti, devadesáti procenty, teď je to mezi šedesáti, sedmdesáti procenty, ale čeká se, že v průběhu čtyřicátých let tohoto století , to znamená za nějakých pětadvacet let se z bělochů v Americe stane menšina těsně pod padesát procent,“ připomenul publicista. Stoupat v populaci budou Hispánci a asijská komunita. Asijci jsou prý velmi vzdělaní a mají výborné studijní výsledky. Jde též o procentuálně nejrychleji rostoucí menšinu.
„Tak se může stát, že politicky i společensky černošská komunita, která nyní vnutila celé společnosti své představy o tom, jak mluvit o rasismu, rasové diskriminaci a nespravedlnosti v dějinách, tuto možnost ztratí. Komunity, jako je asijská nebo latinskoamerická, ji politicky, společensky i ekonomicky zastíní. Teď můžeme vnímat situaci, kdy profesionální antirasisté mají největší vliv v americké společnosti, ale vzhledem ke stagnaci černošské komunity tento vliv časem ztratí,“ uzavřel Joch.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
