Moderátor Daniel Takáč diskusi začal otázkou na Jiřího Dienstbiera. Ptal se, co přesně ČSSD myslí svým výrokem, že „SPD nemá mít vliv na chod Sněmovny“, jak pronesl Jan Hamáček. „Spíše bych řekl, že se nikdy nemělo stát, aby zástupci extremistické strany byli zvoleni do čela Sněmovny a vedení bezpečnostního výboru. Ve slušných zemích se do takových funkcí extremisté nevolí,“ řekl Dienstbier. „Musí teď tedy tito lidé z funkcí pryč?“ pokračoval v otázce Takáč. „Já si myslím, že nikdy neměli být zvoleni, a pokud se většina ve Sněmovně vzpamatuje a odvolá takové lidi z funkcí, kde reprezentují Sněmovnu a také ČR, tak to bude samozřejmě dobře,“ odpověděl Dienstbier.
„Jednoznačně musím odmítnout, že SPD je extremistická strana, nebo hnutí. To je jen výplod sociálních demokratů k tomu, aby mohli někoho onálepkovat a dostat se k vládě. Oni chtějí popřít výsledek voleb a vydírají hnutí ANO tak, aby se dostali k vládě. Nemají na to procenta, nemají na to preference, voliči je nevolili. A to, co řekl pan Dienstbier, že jsme extremistická strana… Já pana Dienstbiera znám, takže se tomu usmívám. Ale těch téměř 600 000 voličů, kteří nás volili, vám to nikdy nepromine,“ nebral si servítky Radim Fiala.
Je tedy SPD extremistická strana a proč? Nejde jen o taktiku ČSSD, jak se dostat do vlády? To pochopitelně zajímalo Daniela Takáče. „Myslím, že je to zřejmé. Strana, jejíž zástupci zpochybňují holocaust, například výroky pánů Okamury a Roznera ohledně tábora v Letech. Jejich tajemník klubu, pan Staník, dokonce posílal některé skupiny osob do plynu. Strana, která hraje na strach a hraje si s nenávistí vůči určité skupině obyvatel, je zpravidla v evropském prostředí považována za extremistickou, dokonce bych v tomto případě řekl, že by se vzhledem k ostrakizaci určitých skupin dalo říct až neonacistickou, nebo s neonacistickými prvky,“ odpověděl Dienstbier.
Z grimasy Radima Fialy bylo možné vyčíst, co si o těchto výrocích myslí. „Dovolte mi reagovat, není to samozřejmě pravda. Máme téměř 11 000 členů a příznivců, nikdo z nich nikdy nebyl odsouzen za antisemitismus, rasismus, za žádnou nenávist, o které mluvil pan Dienstbier. Jediným obviněným člověkem je bývalý člen pan Staník. Svědky v této věci jsou paní exministryně Marksová z neúspěšné ČSSD a pučisté z Úsvitu, takže já si o tom myslím svoje,“ ohradil se Fiala. „Je důležité, kdo to říká, a ne to, co říká?“ zeptal se Fialy Takáč. „Ne, ale kdo svědčí. Já jsem s panem Staníkem mluvil a jsem přesvědčen, že nic takového neřekl, takže uvidíme, co vyšetřování,“ řekl Fiala, do jehož odpovědi opět vstoupil Takáč s dotazem na výroky Tomia Okamury o chybějícím oplocení tábora v Letech. „To není popírání holocaustu. My jsme nikdy nepopírali holocaust a nedělali jsme rozdíly mezi lidmi, jsou to nesmysly. Je to neomarxistické nálepkování SPD jen proto, abyste se dostali k moci,“ bránil se protiútokem vůči ČSSD Fiala.
„Je to jen cesta k moci?“ zopakoval Dienstbierovi svou původní otázku Takáč. „Za mě určitě ne, protože já nejsem nijak nadšený z jednání s hnutím ANO. Myslím si, že ČSSD nemá vstupovat do vlády s trestně stíhaným premiérem,“ odpověděl Dienstbier a odmítl osobní motivace. „Když jsme se tu bavili o tom, co je extremismus, tak mi vadí, že se tímto způsobem vyjadřuje politická strana, která je zastoupena ve Sněmovně,“ svedl diskusi zpět k tématu extremismu Dienstbier. „Myslím, že sociální demokracie má také extrémní problémy, kdy i pan Dienstbier schvaluje prorůstání neziskových organizací do státní správy. V roce 2016 jste řekl, že se to zvlášť dobře daří na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na Ministerstvu školství,“ zaútočil Fiala. „Co je na tom extremistického?“ snažil se do diskuse opakovaně vstoupit moderátor Takáč. „Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla podle šetření NKÚ v rozporu s předpisy špatně vydána téměř miliarda korun,“ nenechal se odbýt Fiala. „Extremistické na tom je, že politiku by měly dělat politické strany a hnutí, nikoliv neziskové organizace, které za to nenesou žádnou politickou odpovědnost. To prostě do politického systému nepatří,“ reagoval Fiala nakonec na Takáčův dotaz. „To je samozřejmě nesmysl. Nic takového jsem neřekl. Neziskové organizace nicméně jsou důležitým partnerem pro stát a vykonávají spoustu činností např. v sociální oblasti, nebo v oblasti vzdělávání,“ oponoval Dienstbier.
Daniel Takáč poté směřoval diskusi k požavadku ČSSD na odvolání představitelů SPD z funkcí ve Sněmovně. Sledují tím sociální demokraté to, aby nebyli do budoucna přehlasování ANO, KSČM a SPD? „Je to samozřejmě logická souvislost. Vidíme, že Andrej Babiš dosud ve Sněmovně má skrytou hlasovací koalici,“ řekl Dienstbier a vyslovil také obavu, aby premiér v demisi do budoucna neobcházel případnou vládu s ČSSD navzdory zárukám. „Je nepřijatelné, aby se vláda opírala o extremistickou stranu, nebo aby jedna koaliční strana byla hnutím ANO obcházena s podporou extremistů,“ dodal Dienstbier.
Jaký bude další postup SPD, pokud by k odvolání skutečně došlo? „Dojde k tomu, že ČSSD bude vydírat hnutí ANO, protože má jenom 7 %, protože je poražená. Celý ten proces musí nějakým způsobem doběhnout. Pokud budou jednání ČSSD a ANO pokračovat dál, tak my ztratíme důvěru. Pokud by se pak hnutí ANO chtělo vrátit k jednání s SPD, tak my budeme chtít písemné záruky,“ vysvětlil Fiala. „Nepovažuji to za vydírání. Jak jsem řekl, je to princip, který se ve slušných demokratických společnostech dodržuje, že extremisté se do klíčových funkcí nevolí. Může to sloužit také jako určitá pojistka proti přehlasování,“ trval si na svém Dienstbier. Na otázku, zda nepovažuje za extrémní subjekt i komunisty, odpověděl: „Je potřeba rozlišovat staré a nové hrozby. Komunisté jsou dnes spíše konzervativní strana, nemající kromě nostalgie nic společného s tím, co bylo před rokem 1989. Pro řadu lidí to může být otázka vkusu, ale není to prvoplánová hrozba.“ Vyjádřil ale své přání, aby nově vzniklá vláda byla i bez podpory komunistů.
Ing. Kateřina Konečná
Na závěr debaty byla do studia na dálku přizvána i místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. Otázka moderátora Takáče se týkala názoru KSČM na omezení vlivu SPD na chod Sněmovny. „Byli jsme svědky úplné neschopnosti a paralyzace Sněmovny. Teď máme daleko jiné starosti než znovu paralyzovat Sněmovnu v jejím jednání. SPD dostalo hlasy voličů, má ve Sněmovně zastoupení a koneckonců, my komunisté jsme si také mnohokrát v historii zažili, že nás nepouštěli do funkcí jen proto, pod jakou značkou jsme vystupovali,“ odpověděla Konečná. Daniel Takáč ale opáčil, že při společném postupu ANO, ČSSD a KSČM by k žádné paralýze nedošlo, pouze by se citlivé posty převolily. „Ptám se tedy na váš názor, jestli SPD má být ve vedení Sněmovny,“ ptal se Takáč. „SPD byla zvolena hlasy voličů, respektuji to. Má právo být ve sněmovních orgánech,“ reagovala Konečná. „Musím souhlasit, jde o výsledek voleb, občané demokraticky rozhodli, podle toho jsme i dělali dohody ve Sněmovně. Myslím si, že to tak má být,“ souhlasil Fiala. „Jenom bych k tomu poznamenal, že to nebyla dohoda devíti stran. To byla opět ta hlasovací mašinerie ANO, SPD a KSČM, která ustavila Sněmovnu. Za dohodu bych to nepovažoval,“ prohlásil Dienstbier a doplnil svůj výrok příměrem s Mariánem Kotlebou na Slovensku a stranou AfD v Německu, kteří se k podílu na vládnutí nedostali. „Zástupci extremistů nemají automaticky nárok na vedení parlamentu,“ zakončil svou reakci Dienstbier.
Další otázka se týkala komunistů. Bude podmínkou KSČM pro vznik nové vlády zachování funkcí SPD ve vedení Sněmovny? „Budeme mít jako podmínky úplně jiné věci, a to naše programové priority. Potřebujeme, aby vláda začala normálně fungovat a schvalovat zákony důležité pro občany této republiky, komunisté pro to dělají všechno. Nemohu za to, že ČSSD se na začátku nechtěla dohodnout. A zároveň bych panu Dienstbierovi vzkázala, že jsem docela překvapena, že má odvahu tvrdit kdo koho volil, protože ty volby jsou tajné,“ odpověděla Konečná a v závěru se opřela do Dienstbierova výroku o údajné hlasovací mašinerii. Rozesmátý Jiří Dienstbier poté reagoval: „Já myslím, že tušíme, kdo koho volil, přestože volby jsou tajné. Není to tak, že ČSSD nechtěla jednat o vládě, ale byly tam nějaké podmínky, například usnesení našeho sjezdu, že ve vládě nemá být trestně stíhaná osoba.“ „Ať byl ve Sněmovně zvolen kdokoli, byly to demokratické volby na základě výsledku voleb občanů,“ reagoval na Dienstbiera ještě Fiala. „Formálně jistě, Adolf Hitler také ve svobodných volbách vyhrál,“ použil ostrý příměr Dienstbier. „Myslím, že to nemá smysl,“ zakončil celou realci Fiala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mak
