Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Po válce pak Německo i Rusko padly za oběť revolucím, Rakousko-Uhersko zmizelo z map, Francie byla „vykrvena doběla“ a Británie obětovala mladou generaci i ekonomickou prosperitu. A Versailleská smlouva se nakonec ukázala jako mnohem křehčí než systém, který nahradila.
Kissinger si tak klade otázku, zda svět nestojí před podobným bodem bez návratu. Připomíná, že svou podporu Ukrajině deklaroval jasně. „Ale uzrál čas změny na strategické úrovni, které už nastaly, integrovat do nové struktury, která bude mít za cíl dosáhnout vyjednáváním míru,“ dodal. Doplnil, že poprvé v moderní historii se Ukrajina stala velkým státem ve střední Evropě a zadržela postup ruských konvenčních sil, které „hrozily Evropě od druhé světové války“. A že mezinárodní komunita včetně Číny je proti ruským hrozbám jadernými zbraněmi.
Dle diplomata už odpadly původní námitky vůči členství Ukrajiny v NATO. Ukrajina má prý nyní největší a nejefektivnější armádu v Evropě se západní výzbrojí a mírový proces by měl Ukrajinu a NATO spojit, ať už to bude jakkoliv. „Alternativa nebo neutralita už nemá význam, zvláště když se do NATO přidaly Švédsko a Finsko,“ míní Kissinger. Proto v květnu navrhl, aby příměří na základě hranic před 24. únorem, tedy že by se Rusko stáhlo z teritorií, které do té doby dobylo, ale ne z těch, které drželo už předtím, tedy Krymu. „O tomto teritoriu by se pak mohlo jednat po vyhlášení příměří,“ uvedl diplomat.
Fotogalerie: - Hilšer to zatím nevzdává
Dodává, že pokud nelze navrátit předválečné hranice bojem ani vyjednáváním, mohlo by se uvažovat o oživení principu sebeurčení. „Mezinárodně dozorovaná referenda o sebeurčení by mohla být použita u zvláště sporných teritorií, která měnila vlastníka několikrát během posledních několika set let,“ uvažuje Kissinger.
„Cíle mírového procesu by byly dva, potvrdit svobodu Ukrajiny a definovat nové mezinárodní struktury, zvláště pro střední a východní Evropu. Nakonec i Rusko by mělo v takových strukturách najít své místo,“ říká.
Kissinger nesouhlasí, že by válka měla Rusko učinit bezmocným. „I přes všechny sklony k násilí Rusko výrazně přispívalo ke globální rovnováze a rovnováze sil po více než půl tisíciletí. Jeho historická role by neměla být umenšována. Ruské vojenské neúspěchy neovlivnily jeho jaderné schopnosti, které mu dovolují hrozit eskalací na Ukrajině. I pokud by tyto schopnosti byly umenšeny, rozpuštění Ruska nebo destrukce jeho schopnosti působit na strategické úrovni by znamenalo proměnit jeho teritorium o rozloze jedenácti časových zón ve sporné mocenské vakuum. Soupeřící společnosti v něm by se mohly rozhodnout řešit své problémy násilím. Jiné země by mohly své nároky vynucovat silou. A všechna tato rizika by zhoršovaly tisíce jaderných hlavic, které z Ruska činí jednu ze dvou jaderných mocností,“ argumentuje diplomat proti plánům některých politiků.
„Snaha o mír a pořádek má dvě složky, které jsou občas brány jako protichůdné: Snahu o bezpečnost a nutnost aktů usmíření. Pokud nedokážeme uskutečnit obojí, nedostane se nám ani jednoho. Cesta diplomacie se může zdát komplikovaná a frustrující. Ale posun k ní vyžaduje jak vizi, tak odvahu tuto cestu podstoupit,“ zakončil téměř stoletý diplomat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
ešalonek
