Další kolo hádky o peníze v Evropské radě. Babiš má za úkol vetovat snížení plateb na zeměděltví a strukturálních fondů.
Nejpravděpodobnější je, že premiéři a prezidenti během čtvrtku a pátku odsouhlasí pouze harmonogram schvalování VFR. Původní záměr Evropské komise (EK) schválit rámec ještě před volbami do Evropského parlamentu (EP), které se uskuteční v červnu 2019, pomalu bere za své. Komise chtěla z jednání vyřadit nový europarlament z obavy, že v něm zasedne mnohem méně eurofederalistů a naopak přibude více poslanců hájících národní zájmy. Návrh předložený Komisí však obsahuje příliš mnoho sporných bodů. Nejvyšším představitelům států se zatím nepodařilo dosáhnout ani rámcové dohody o podobě rozpočtu. Jednání nabírají proti původnímu plánu Komise zpoždění. Takže se zvyšuje šance, že rozpočet nakonec budou schvalovat europoslanci s čerstvým mandátem od voličů.
Zakalená křišťálová koule
Ani předsedové vlád, kteří právě o víceletém rozpočtu rozhodují, ani jejich ministři financí, ještě nejsou schopni říci, jaká bude čistá pozice zemí, které zastupují. Ještě totiž zdaleka nejsou schváleny ani parametry a struktura rozpočtu. A hlavně ani podmínky, za kterých bude možné čerpat. Každý z těchto parametrů má přitom zásadní dopad na celkovou čistou pozici. Až úplně na závěr celého kolotoče jednání pak budou schvalovány programy jednotlivých evopských fondů. Včetně podmínek "kdo" a "za jakých okolností" může čerpat dotace.
V případě projektů financovaných ze strukturálních fondů je kvalifikační parametr "kdo" stanovován vazbou ekonomické veličiny hrubého národního produktu (HDP) na obyvatele na daném území - státu nebo kraje - k průměru EU. Evropská Rada stanoví hranici, která říká, že kdo vykazuje HDP na hlavu nižší, může obdržet dotace. Kdo vykazuje vyšší ekonomický výkon vyjádřený tímto ukazatelem, nedostane nic. I jen tento jediný parametr, který bude schvalován až na konci všech jednání, je přitom schopen čistou pozicí státu pohnout o desítky miliard. Pokud by vláda nedokázala "uhájit perimetr" byť i jen v tomto jediném koeficientu, tak se nám klidně může stát, že už od roku 2021 bude ČR do Bruselu více platit, než z něj dostávat. Jak to celé dopadne dnes ve skutečnosti nikdo neví. A dozvíme se to až na závěr celé série jednání.
Psali jsme:
Kolik dáme
Nic v tuto chvíli stále ještě není jisté. Na úrovni Rady ministrů financí (ECOFIN) stále ještě nedošlo k dohodě a na nejzákladnějších parametrech VFR. Komise navrhuje, aby rozpočty EU měly v rámci VFR stanoven výdajový limit na úrovni 1,11% hrubého národního důchodu (HND). V součané době běžící VFR pro léta 2014 až 2020 byl původně schválen se stropem výdajů na úrovni 1% HND. Což by bývalo bylo nejméně od roku 1993, kdy byly víceleté fiskální rámce do evropského práva zavedeny. VFR 2007 až 2013 byl konstruován na 1,12% HND. V letech 2000 až 2006 byl limit ve výši 1,09% HND. A první víceletý fiskální rámec na léta 1993 až 1999 měl limity až na úrovni 1,25% HND. Původní záměr drasticky omezit výdaje EU však nebyl naplněn. EU proto ještě před poločasem provedla revizi VFR a výdajové limity stanovila na hranici 1,13% HND.
Při vyjádření v běžných cenách by v evropském rozpočtu mělo být 1,279 bilionu eur (32,6 bilionu Kč). Nyní běžící víceletý rozpočet měl mít původně celkem 960 miliard eur (asi 24 bilionů Kč). Po revizi provedené v roce 2015 byly výdaje zvýšeny o 21 miliard eur (asi 535 miliard Kč) z peněz nevyčerpaných v minulém období. Současně byly rozvolněny limity v jednotlivých kapitolách. Skutečný výsledek těchto kroků budeme znát až pro roce 2022.
Doporučujete ÚV KSČM doporučit poslancům KSČM toleranci vlády Andreje Babiše?Anketa
Nejasná je v tuto chvíli výše odvodů z vybrané DPH. Komise svůj původní návrh pro odpor ministrů financí v ECOFINu stáhla. V 2. pololetí by měl být předložen nový mechanismus, podle něhož by platba nebyla počítána z vybrané DPH, ale z nějaké formy konsolidovaného daňového základu. Různé státy mají různé sazby DPH na různé komodity. K tomu má řada států sjednáno mnoho výjímek. Takže systém přestává být spravovatelný. Detaily ještě nejsou známy. Komise by však chtěla odvod členských států vypočítávat podle celkového obratu zboží a služeb, které podléhají v zemi DPH.
Daň z daně
Novinkou, která by měla znamenat zvýšení odvodů do evropské kasy, má být zavedení nového odvodu z konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Komise uvádí, že očekává z této nové platby výnos asi 20 miliard eur. Navrhuje zavedení sazby ve výši 3% konsolidovaného základu daně. S touto příjmovou položkou však může být velký problém. Může se z ní stát "daň z ničeho". Již v roce 1992 se Brusel pokusil poprvé harmonizovat daně z příjmů právnických osob. Cílem mělo být zabránění daňové konkurenci států a tomu, aby se firmy stěhovaly po EU podle toho, kde jsou nižší daně. Návrh tehdy v Radě vetoval lucemburský předseda vlády Jean-Claude Juncker. Tentýž, který je dnes předsedou Evropské komise, která navrhuje zavedení evropské daně na vnitrostátní daň z příjmů podniků. Od roku 1993, kdy byl vetován návrh harmonizace podnikových daní, probíhá v Bruselu debata o provedení harmonizace základů daně. Eurokraté se podle pozorovatelů snaží napřed harmonizovat základ daně - tedy odečitatelné položky, odpisy a jejich výši. A potom to chtějí znovu zkusit s harmonizací sazeb. Doposud byl i v případě odpisů a odečitatelných položek výsledek vždy stejný jako v případě celkové harmonizace. K návrhům je ze strany členských států stále tisíce výhrad. A rozhodně není na stole žádný návrh, který by měl plnou podporu a byl těsně před schválením. Daně patří i podle Lisabonské smlouvy mezi několik málo oblastí, kde je nutná jednomyslná dohoda. Což znamená, že kterýkoli stát může návrh zablokovat vetem. A kromě sazeb daně je i nastavení odpisů zásadním nástrojem hospodářské politiky, kterého se vlády nechtějí vzdát ve prospěch Bruselu. S velkou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že tato část příjmů nebude Komisi schválena, protože není jasné, jak by se mělo platit. Což ovšem přinese nutnost najít jiné zdroje. Započítání takového nejistého zdroje do plánu příjmů by na národní úrovni bylo nezákonné. Naše rozpočtová pravidla je zakazují.
Psali jsme:
Dejte další peníze
Podle návrhu Komise by se členské státy měly v letech 2021 až 2027 navíc vzdát ve prospěch EU 20% výnosu obchodování s povolenkami emisí skleníkových plynů. Ty jsou u nás nyní příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
V návrhu VFR Komise navíc navrhuje uvalit na členské státy daň z nerecyklovaného plastového odpadu. Podle předloženého návrhu by členský stát měl platit 0,8 eur za každý kilogram nerecyklovaného plastového odpadu. Komise si od toho slibuje kromě zvýšení příjmů do evropského rozpočtu i snížení oběmu plastového odpadu. Podrobnosti systému výpočtu státního odvodu zatím ještě nejsou známy. Měly by být projednány v Radě pro životní prostředí a v ECOFINu. Pokud se našim zástupcům nepodaří vyjednat pojistky proti tomu, aby se z ČR stala popelnice Evropy, tak se nám klidně může stát, že i jen v důsledku této nové daně se z ČR může stát čistý plátce do rozpočtu EU. Tedy, že budeme více platit, než z Bruselu dostaneme.
Kolik dostaneme
Kolik peněz budeme moci teorericky získat z evropského rozpočtu, bude možné vypočítat až po schválení všech parametrů VFR. I když to většina lidí nepocítila ve svých peněženkách, ani na výplatách, tak ČR si během našeho členství v EU výrazně "papírově" ekonomicky polepšila. Ekonomický výkon měřený ukazatelem velikosti HDP v přepočtu na obyvatele statisticky vzrostl z 60% průměru EU na 90% průměru EU.
Důvod, proč toto "papírové" zlepšení většina občanů nepociťuje ve svých peněženkách, spočívá v tom, že průměrné české výdělky vzrostly ve vztahu k průměru EU z 25% pouze na 30%. V nadsázce tedy lze říci, že ČR funguje jako jakýsi "průtokový ohřívač peněz". Velkou část naší ekonomiky představují montovny nadnárodních korporací. Jejich obrat každoročně mohutně roste, což se projevuje i na výši HDP. Velká část jejich aktivity však má podobu různých forem aktivního a pasivního zušlechťovacího styku. Což znamená, že velká část zboží a tím i peněz ČR jen "proteče". A málo toho u nás zůstává. Na tomto podnikání v ČR hodně bohatnou zahraniční nadnárodní korporace. A velmi málo z něj mají naši lidé. A téměř nic náš stát.
Jenže takto zvýšené HDP na obyvatele snižuje šance ČR čerpat peníze z fondů EU. Hranice pro právo na čerpání z rozpočtu EU je u strukturálních fondů vždy stanovena ve vztahu k průměru EU. Pokud se našim zástupcům nepodaří prosadit takové nastavení hranice pro právo čerpat, která by zohledňovala naše ekonomické podmínky, tak může být pokles dotací z EU velmi dramatický. Tento parament ovšem bude projednáván až na úplném konci jednání. Při stanovování podmínek pro čerpání z jednotlivých fondů.
Pro nás méně
Již nyní se však návrh Komise pro ČR nejeví výhodný. Brusel navrhuje snížit výdaje na Společnou zemědělskou politiku (CAP) i na Strukturální fondy. Peníze mají být přesunuty na podporu migrace a na společné zbrojní zakázky EU. Příjmy z těchto kapitol tvoří 86% celkových příjmů ČR z evropského rozpočtu. Škrty v této oblasti jsou pro nás tedy extrémně nevýhodné.
Vzhledem k tomu, že ČR odmítá přijímat na své území migranty, tak pro nás není výhodné ani přesunutí evropských peněz na tento účel. Podobné je to i s Evropským obranným fondem, který by v novém období měl začít fungovat. Reálně hrozí riziko, že si veškeré zakázky z něj rozeberou velké zbrojní firmy ze starých členských států jako Německo a Francie. Nebo společné podniky jako je EADS, který vyrábí stíhačku eurofighter Typhoon. Jejichž akcionáři jsou ovšem pouze vlády starých členských států.
V oblasti zemědělské politiky a strukturálních fondů Komise navrhla tři varinty snížení výdajů. Škrty ve výši 5, 10 a 20%. Poslední dvě varianty již byly vetovány téměř polovinou států hned v úvodním jednání. Předmětem jednání v Evropské radě je nyní návrh na snížení výdajů na přímé platby zemědělcům o 14 miliard eur (asi 357 miliard Kč). Strukturální fondy Komise navrhuje seškrtat o 18,5 miliardy eur (asi 475 miliard Kč).
Sněmovní Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) zavázal vládu k nesouhlasu se škrty v oblasti zemědělské politiky i strukturálních fondů. Čerstvě jmenovaný staronový premiér Andrej Babiš (ANO), tedy do Bruselu jede zaúkolován použít proti těmto návrhům veto.
Na co budou peníze
Zásadní dopad na poměr mezi odvedenými příspěvky do rozpočtu EU a dotacemi, které ČR bude moci získat, bude mít i rozpočtová skladba. Ta má být předmětem jednání právě probíhající Evropské rady. Na summit šéfů států a vlád má mezi 1. a 14. červencem navázat jednání deseti odborných rad ministrů. V nich by měly být projednány jednotlivé rozpočtové kapitoly a jejich výdajové limity.
ČR, stejně jako řada dalších evropských zemí - a nejen těch východních, měla v minulosti problém smysluplně utratit peníze přidělené v jednotlivých evropských fondech. Zejména z důvodu velké administrativní náročnosti správy fondů EU. V rámci každého fondu musí být napřed schváleny evropské programy. Podle nich si správci peněz v čenských státech musí vypracovat vlastní programové dokumenty pro vypisování dotačních výzev. Teprve až po jejich schválení v Bruselu mohou národní ministerstva nebo agentury, které spravují peníze z EU, vytvořit jednotlivé dotační tituly. Ty opět podléhají schválení v Bruselu. Celý systém je extrémně složitý a v programovacím období 2007 až 2013 prakticky zkolaboval. Vyplácení dotací nabralo několikaleté zpoždění a část peněz musela být přesunuta do dalšího cyklu. Nyní Komise slibuje zjednodušení pravidel. Což ovšem slibovala už před zahájením současného dotačního cyklu.
Rozpočet EU má být podle návrhu komise formálně rozdělen na 7 kapitol:
- Jednotný trh, inovace a digitální agenda,
- Soudržnost a hodnoty,
- Přírodní zdroje a životní prostředí,
- Migrace a správa hranic,
- Bezpečnost a obrana,
- Sousedství a svět,
- Evropská veřejná správa.
Z těchto kapitol jsou často křížově a vícezdrojově rozesílány peníze do 58 evropských fondů. Teprve z nich putují do jednotlivých členských států na konkrétní účely. Evropská komise slibuje snížit počet fondů na 37. Ovšem zároveň chce další 2 nové zřídit. Z fondu solidarity by měly být placeny peníze zemím, z nichž do EU přichází migranti. Další fond by měl být zřízen čistě na řešení migrace uvnitř EU. Se zřízením nových fondů na migraci již vyslovilo nesouhlas Maďarsko, Polsko a Rakousko. Všechny tři země spolu se Slovenskem pohrozily vetem, pokud by do těchto fondů měly jít peníze na úkor zemědělství a strukturálních fondů.
Psali jsme:
Ať si každý vybere, na co chce peníze
Český premiér Andrej Babiš jede na Evropskou radu s revolučním návrhem. Svým kolegům chce předložit reformu fungování rozpočtu EU. Podle českého návrhu by každé zemi měl být přidělen určitý objem peněz. A stát by si pak mohl sám vybrat, na co je použije. Systém by podle českého návrhu mohl fungovat podobně jako princip obchodování s emisemi. Pokud by se stát rozhodl nečerpat peníze z některé rozpočtové kapitoly, nebo si vzal méně, než na něj připadá podle rozpisu, tak by mohl více čerpat v jiných oblastech. Babiš před odletem na summit avizoval, že vláda nemá zájem čerpat peníze z Evropského sociálního fondu. Jeho zdroje u nás spravuje Ministerstvo školství (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Velká část peněz je tradičně utrácena na různé projekty jako školení, nebo podpora nevládních neziskových organizací. Podnikům ani lidem, kteří peníze přímo nedostanou, to nijak nepomůže.
ČR má naopak velký problém s financováním výstavby a údržby veřejné infrastruktury. Podle českého návrhu by se stát mohl vzdát peněz pro nevládní neziskové organizace a místo nich by si vzal peníze na výstavbu dálnic, nebo opravy nemocnic. Z toho mají užitek i lidé, kteří sami dotaci nedostanou. Návrh již na dálku odsoudil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jako odporující všem principům fungování EU.
Komise se v návrhu rozpočtu zaklíná řadou frází o evropské přidané hodnotě. Požaduje nutnost financovat především celoevropské projekty. Na druhou stranu však na výstavbu transevropských sítí navrhuje vyčlenit ročně pouze 3,9 miliardy eur (asi 97 miliard Kč). Celoevropská infrastruktura je paradoxně asi největší popelkou navrhovaného rozpočtu. Na úřední aparát EU má jít ročně 11 až 13 miliard eur ( asi 280 až 331 miliard Kč).
Na platby "výpalného" zemím, z nichž do EU přichází migranti, má být podle Komise ročně vynakládáno mezi 15 až 20 miliardami eur (382 až 510 miliard Kč).
Zadarmo drahé
Velkou výdajovou položkou má být podle Komise i věda a inovace. EK v návrhu rozpočtu předpokládá ročně uvolnění 25 až 28 miliard eur (637 až 714 miliard Kč). Věda patří mezi výdajové priority už v tomto programovacím období. Eurokraté zřejmě mají pocit, že bádání lze řídit z kanceláře systémem centrální plánovací komise. Že když se úředníci rozhodnou udělat z EU lídra ve vědě, tak na to stačí úřední nařízení a uvolnění peněz. Takto svět ovšem nefunguje. A zvláště ne v oblasti výzkumu. Na ten lze teoreticky utratit libovolnou částku. Otázkou ovšem je, jestli to nese nějaký užitek. Vychování dobrého vědce trvá mnoho let. Někdy i desítky let. Vybudování vědecké instituce není jen o stavbě "baráku" a nákupu vybavení. Věda je především o lidech. A lidí schopných něco zkoumat a přinášet zlepšení je v populaci vždy jen určité velmi malé procento. Zdvojnásobením výdajů nelze získat dvojnásobek dobrých vědců.
Nejen v ČR je proto situace taková, že velká část peněz "na vědu" je utrácena za úplné nesmysly, které se skutečnou vědou ani vývojem nemají nic společného. V ČR spravuje tyto peníze MŠMT. Na běžící programovací období má na vědu z fondů EU ve správě 75 miliard Kč. Velká část těchto peněz byla vynaložena na projekty jako vývoj inkluze ve školství. A zejména na nevládní neziskové organizace, které na tomto projektu "parazitují". Problém je, že tento projekt bude i v budoucnu užírat peníze ze státního rozpočtu, které budou chybět na platy učitelů a na pomůcky. Projekt bude muset být ještě nejméně dalších 5 let financován ze státního rozpočtu, aby ČR nemusela vracet dotace do Bruselu. Stejný problém je i se státními maturitami, které vznikly stejnou cestou, a nesou s sebou pouze problémy. Podobným problémům ostatně čelí řada zemí.
Na tyto nesmysly by bylo lépe peníze z EU nečerpat. Protože pak státům vznikají jen další finanční výdaje a ztráty. Český návrh, aby se části peněz z některých fondů mohl stát vzdát, a získat za to peníze z jiných fondů, by mohl přispět k změnám struktury evropského rozpočtu, která by odpovídala potřebám členských států. Když už EU není schopna rozpočet zaměřit na to, co má cenu dělat jen společně. Jako je transevropská infrastruktura. U nás by v takovém případě mohlo najít smysluplné uplatnění hodně peněz na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Který by měl mnoho příznivých celoevropských efektů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Kunštek
