Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ukrajinská vláda ocitla pod obrovským tlakem zajistit dostatek vojenského vybavení a munice pro obranu země. Zatímco státy NATO poskytovaly rozsáhlou vojenskou pomoc, Kyjev byl zároveň nucen nakupovat zbraně i samostatně – často prostřednictvím zahraničních zprostředkovatelů. Investigace deníku Financial Times, která vychází z uniklých dokumentů, soudních spisů a rozhovorů s úředníky, zbrojaři a vyšetřovateli, odhalila vážné problémy spojené s přibližně třemi desítkami smluv s výrobci zbraní.

Ukrajina podle těchto zjištění zaplatila zahraničním obchodníkům se zbraněmi zálohy ve výši 770 milionů dolarů za dodávky, které buď nikdy nedorazily, nebo byly nekvalitní či zcela nepoužitelné.

V některých případech bylo uvedeno, že ukrajinští představitelé zaplatili velké částky předem málo známým společnostem za munici, která dosud nebyla dodána v důsledku zvýšení celosvětové poptávky. Někteří výrobci zbraní však tvrdí, že jsou obětí korupce ze strany ukrajinských úředníků.

Ztráta 770 milionů dolarů přitom pro Ukrajinu představuje významnou část z jejího obranného rozpočtu, který se od začátku války pohybuje mezi 6 až 8 miliardami dolarů ročně.

Deník Financial Times se podrobněji zaměřil na dva zmařené zbrojní obchody s neznámými americkými i evropskými obchodníky se zbraněmi.

Jedním z popsaných případů byla zakázka uzavřená státní firmou Progress s americkou společností OTL Imports z Arizony, vedenou tehdy osmadvacetiletým podnikatelem Tannerem Cookem, který měl ukrajinské straně slíbit dodání munice a granátů od srbského výrobce. V listopadu 2022 mu byla vyplacena záloha ve výši 17,1 milionu eur. Munice však nikdy nedorazila a peníze zmizely. Ukrajinská strana podala případ k Národnímu protikorupčnímu úřadu a vyhrála arbitrážní řízení ve Vídni, které jí přiznalo nárok na 21,3 milionu eur včetně úroků.

V rámci druhého nevydařeného obchodu plánovali ukrajinští úředníci nakoupit zásoby staré munice z bývalých sovětských států. Ukrajinská státní firma Spetstechnoexport uzavřela smlouvu s americkou společností Regulus Global, která Ukrajině nabídla dodávku desítek tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, přičemž nabídka měla být považována za strategicky významnou, protože munice měla pocházet ze země s úzkými vazbami na Rusko.

Ukrajinská strana uzavřela obchod, jehož celková hodnota se mohla v závislosti na objemu vyšplhat až na 1,7 miliardy dolarů. V rámci plnění dohody zaplatila firma Spetstechnoexport zálohu ve výši 162,6 milionu dolarů. Regulus však porušil podmínky smlouvy, zboží nedodal a přestal komunikovat. Ukrajinci se proto obrátili na arbitrážní soud v Londýně.

Na problémy s dodávkami zbraní se postupně začalo upozorňovat i uvnitř samotné Ukrajiny. Objevila se podezření na korupci a zneužívání pravomocí mezi některými úředníky a státními zprostředkovateli. V reakci na to prezident Volodymyr Zelenskyj nechal odvolat řadu představitelů zapojených do zbrojních zakázek, někteří z nich čelí trestnímu stíhání a několik desítek zakázek v současnosti vyšetřují ukrajinské orgány.

Bývalí ukrajinští úředníci mezitím hájí spolupráci se zahraničními zprostředkovateli tím, že pomáhali uzavírat citlivé obchody se zbraněmi se zeměmi, které si kvůli geopolitickým důvodům nepřály být s Ukrajinou veřejně spojovány. „Stínový“ nákupní proces dle jejich názoru sehrál důležitou roli ve chvílích, kdy Ukrajině po invazi docházela munice. Zároveň ale vedl k závislosti na obchodnících motivovaných pouze ziskem, které bývalý ministr obrany Oleksij Reznikov označil za cynické „obchodníky se smrtí“.

Psali jsme:

Až to Zelenskyj nevydrží, Trump ho podřeže. Kotrba o konci války

Putin nepřijel, poslal toho, kdo vyjednával posledně. Ukrajinci naštvaní

Putinova facka Zelenskému i USA. Jak číst vývoj v Istanbulu

Jak to bylo v roce 2022. Podrobnosti o jednání, které Ukrajinci neopakují