Na úvod předseda KSČM vyvrátil, že by se snad cítil jako politický vítěz a hybatel politického dění. „Nouzový stav hýbe celou společností a já určitě nejsem ten, kdo by byl ten hybatel,“ řekl k nouzovému stavu, který nakonec Sněmovna schválila podle návrhu KSČM.

„U nás ve straně oscilovala situace už neprodlužovat vůbec, proto jsme dlouho drželi ten 30. duben,“ prozradil předseda. „Když se situace nezlepšovala, řekli jsme tedy prodloužit, ale o co nejkratší dobu,“ podotkl.

Cílem prý bylo najít termín, ve kterém se stihnou splnit dvě věci, a sice: „Zjistit, jak nákazová situace mění a jaké zákony je potřeba přijmout, abychom po skončení nouzového stavu byli schopni zajistit ochranu zdraví a životů občanů.“

Nakonec v doprovodném usnesení navrhli dva termíny. Aby vláda do 5. května předložila návrh nového rozvolňování, který by souvisel s tím 17. květnem. A aby do 12. května předložila návrh novel zákonů, které jsou nutné, aby po skončení nouzového stavu nebylo třeba jej vyhlašovat. „Aby už byly zákony takové, že ministr zdravotnictví, případně vláda jako celek, mohou omezující opatření splnit,“ upřesnil Filip.