Rusko nemá lidi, je vyčerpané a prohraje. Jako Německo v roce 1918, padlo v ČT

6.7.2022 8:56 dop.

Bezpečnostní analytici Jan Ludvík a Martin Svárovský debatovali o vývoji ruské invaze na Ukrajině. Shodli se na tom, že sledujeme opotřebovávací válku. Ludvík konstatoval, že takováto válka může trvat velmi dlouho. Svárovský nabídl jiný pohled. Je přesvědčen, že se Rusko zlomí podobně, jako se zlomilo Německo v závěru první světové války, po čtyřech letech bojů. A vysvětlil, proč si to myslí.

Rusko nemá lidi, je vyčerpané a prohraje. Jako Německo v roce 1918, padlo v ČT
Foto: Repro Youtube
Popisek: Americká tažená houfnice M777

V Událostech, komentářích České televize se setkali Jan Ludvík, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy – a bezpečnostní analytik Martin Svárovský z lobbistického spolku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty z.s. Zhodnotili vývoj ruské invaze na území svobodné Ukrajiny.

Anketa

Co vy a letní dovolená?

hlasovalo: 5803 lidí

„Je to opotřebovávací válka, ve které Rusko pomalu postupuje, nicméně ty územní zisky samy o sobě nejsou tak důležité. Klíčová otázka, na kterou neznáme odpověď, je, jaké mají ty strany ztráty a ještě důležitější je, jakým způsobem jsou ty ztráty schopny nahradit,“ poznamenal hned na úvod Ludvík.

Poté sáhl ke srovnání ruské agrese s první světovou válkou. Připomněl, že první světová válka se také odehrávala na frontách, které se minimálně na západě dlouho nijak významně neměnily, ale nakonec tato válka měla jasný výsledek. Německé a rakousko-uherské armády, ale i ekonomiky obou těchto zemí se vyčerpaly natolik, že nebyly schopny válku vést dál.

„To je něco, co se může stát jak Ukrajině, tak Rusku. Pro Ukrajinu je ta situace o to těžší, že nemůže spoléhat jenom sama na sebe, potřebuje pomoc Západu. Na druhé straně, ten Západ je ekonomicky mnohem silnější než Rusko a pokud v té pomoci vytrvá, tak je na ukrajinské straně výhoda té ukrajinské ekonomiky,“ poznamenal Ludvík.

Svárovský to vidí podobně a upozornil na to, že Rusové pomalu postupují na východě země, ale postupují velmi pomalu a platí za to velmi vysokou cenu. „Je to velmi těžké odhadnout, ale zhruba to dobytí Severodoněcku stálo Rusy 15 tisíc vojáků. To je zhruba stejný počet, jaký podle oficiálních čísel ztratil Sovětský svaz v Afghánistánu. Navíc ten ukrajinský ústup byl velmi dobře organizován, plánovalo se to několik dní a nakonec ten ústup byl bez ztráty jediného vojáka. Podobně je to v tom Lysyčansku,“ poznamenal Svárovský s tím, že Ukrajinci se sice stahují, ale ustupují do dalších opevněných pozic.

Znovu se vrátil k první světové válce a konstatoval, že ještě v létě 1918 německá armáda prováděla útoky, ale vyčerpala se natolik, že se na podzim zlomila. Neměla potřebnou podporu ze zázemí. A Svárovský očekává, že totéž se stane Rusům, protože ruskou ekonomiku nalomí sankce.

Jan Ludvík upozornil, že Rusové prozatím nesáhli plné mobilizaci. Z politických důvodů. Lidí, které je možné poslat na frontu, mají podle něj Ukrajinci i Rusové prozatím dost.

Svárovský dal tady najevo, že to vidí jinak. Po vysílání se rozepsal na twitteru o tom, proč Rusko – dle jeho názoru – nemůže mobilizovat větší síly a proč je přesvědčen, že Ukrajina nakonec zvítězí. Rusko má totiž podle něj naprosto kritický nedostatek vojáků, který nebude schopno překonat a Ruská federace má dle něj stále velké problémy v oblasti armádní logistiky.  

Na sociální síti Svárovský napsal, že rozsáhlá mobilizace stahuje pracovníky z ekonomiky, což by teď představovalo pro Rusko problém. Je navíc přesvědčen, že Ruské federaci zcela schází funkční mobilizační systém.

„Musíte mít vojáky kam dát, musíte pro ně mít vybavení, musíte pro ně mít logistiku a  musíte pro ně mít velení. Teoreticky koncept ruské armády počítá s tím, že ke každým dvěma funkčním BTG (praporovým uskupením) je přičleněna jedna další, mobilizační. Jednoduše řečeno kostra (s velícími a řídícími prvky a zbraňovým vybavení), kterou v případě mobilizace doplníte svalstvem. Jenže ejhle, v realitě tyhle mobilizační BTG neexistují. Většina mobilizovaných mužů by tak mohla akorát sedět v kasárnách na kavalcích. Rusko prostě nemobilizovalo i proto, že na to nemá mobilizační systém. Násilně mobilizované nešťastníky z LNR/DNR použilo jako roztroušenou pěchotu, kterou ruská armáda zoufale postrádá (stejně tak postrádá logistické jednotky). Právě tito mladí muži pak byli ti nejvíce umírající v nesmyslných bitvách o S-Doněck a Lysyčansk. Občas v reakcích na mé posty na TW/FB čtu, že přehlížím, že v Rusku platí ‚nás mnógo‘. Jenže, tohle platilo za SSSR. Teď NE. Dnešní armáda funguje jinak a někdejší kupecké počty prostě neplatí. I proto jsem se včera ohradil vůči hausnumerům  Jana Ludvíka. ZNOVU OPAKUJI: RUSKÁ ARMÁDA JE VYČERPANÁ, trpí SYTÉMOVÝMI NEDOSTATKY a PROHRAJE!“ vyjádřil svůj názor Svárovský zesílený velkými písmeny.

Martin Svárovský promlouvá

Martin Svárovský promlouvá

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Připouštíte, že policie někdy selže

V poslední době je to bohužel čím dál častější jev. Vy za ním vidíte generační obměnu. Co ale třeba vyčerpanost policistů? Podle mě jich máme málo. Není třeba vyřešit i toto? A co třeba jejich financování?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Peklo na Babišově stránce: Lidi můžou jít pod most. Ať to Fiala zatáhne

17:30 Peklo na Babišově stránce: Lidi můžou jít pod most. Ať to Fiala zatáhne

Za poslední měsíce některým domácnostem a firmám vzrostly zálohy na energie na několikanásobek toho…