"Rusko tyto volby neuzná. Rusko se spokojí jen s kontrolou nad celou Ukrajinou či jejím východem," usoudil profesor Nikolaj Petrov z moskevské Vysoké školy ekonomické.

Kreml od počátku zavrhoval předčasné prezidentské volby, vyhlášené po únorovém svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten padl po třech měsících prozápadních demonstrací, které vyústily v krveprolití v Kyjevě.

Poté, co Rusko v březnu zabralo ukrajinský poloostrov Krym, proruští povstalci převzali kontrolu nad některými oblastmi na východě země. Následná intervence vládních sil umožnila Moskvě zapochybovat o legitimitě voleb odehrávajících se "za hřmění děl".

Mírnější styl Putinova vyjadřování má za cíl vyhnout se zpřísnění sankcí

Ruský prezident Vladimir Putin, jakkoli zachoval všechny dosavadní výhrady, naposledy podle AFP použil smířlivější tón, když poznamenal, že prezidentské volby by mohly být krok správným směrem. Nicméně se vyvaroval říci, zda výsledek hlasování uzná.

Experti tento postoj interpretovali jako změnu tónu v rámci taktiky, která má vést hlavně k tomu, aby se Rusko vyhnulo novým západním sankcím. Ty by mohly postihnout nejen některé vysoko postavené představitele, ale i jisté sektory ruské ekonomiky.