„Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky," řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. „O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme," řekl Klišas.
Možnost konfiskace by podle senátora měl legalizovat samostatný federální zákon. „Jakékoli sankce musejí být oboustranné," řekl.
Západ zvažuje sankce proti Rusku po vpádu ruských jednotek na ukrajinský Krym. Podle amerických novinářů se uvažuje o nevydávání víz odpovědným ruským činitelům, o ekonomických omezeních či o zmrazení majetku ruských institucí. Evropská unie navrhuje pozastavit jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu, pokud Moskva nepřispěje k uvolnění vyhrocené situace. Rozhodovat se má na čtvrtečním mimořádném summitu EU.
O tvrdé reakci na jakékoli západní sankce hovořila Moskva už v úterý. Prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci označil hrozby sankcemi za „škodlivé a kontraproduktivní". Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva na případné sankce odpoví, "a to nikoli nutně zrcadlově".
Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval.
Ruská Rada federace v pondělí doporučila prezidentu Putinovi, aby odvetou za americkou kritiku ruského postupu na Krymu odvolal ruského velvyslance v USA. Šéf Kremlu ale návrh odmítl s tím, že podobné opatření by bylo „tou poslední možností".
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
