Největší změnu chce prosadit hnutí STAN, které plánuje rozšířit spotřební daň také na slazené nápoje. „Využijeme doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) a podpoříme model spotřební daně inspirovaný Polskem, kde se výše daně odvíjí od obsahu cukru v nápoji,“ píše se ve volebním programu hnutí. Tento krok by podle Starostů mohl přinést do státního rozpočtu přibližně 2,7 miliardy korun ročně. „Zároveň tím snížíme zdravotní a sociální náklady spojené s obezitou,“ dodávají.
Hnutí Víta Rakušana však nechce zůstat jen u slazených limonád. V programu stojí, že chce omezit prodej energetických nápojů dětem a mladistvým a zároveň podpořit spotřebitelské organizace, které dlouhodobě upozorňují na zdravotní závadnost některých potravin.
Na mušku si Starostové berou i alkohol. „Budeme důrazněji vymáhat stávající protialkoholové právní předpisy, zvážíme výraznější omezení či zákazy reklamy, omezení prodeje alkoholu a uvalení vyšších spotřebních daní tak, aby nealkoholické nápoje nebyly dražší než nápoje alkoholické,“ uvádí program STAN.
Podobné plány mají i Piráti. Ve svém volebním programu píší: „Minimálně 30 miliard získáme do rozpočtu osekáním dotační ekonomiky, tvrdým zásahem proti korupci, výběrem daní u velkých firem a z nových zdrojů, např. více lidí na trhu práce, narovnání daní u alkoholu, zdanění majetku ruských nerezidentů, regulace konopí. Naopak zvýšíme spotřební daně z neřestí a spotřeby, která zatěžuje zdravotnictví a životní prostředí.“
Také koalice SPOLU vedená premiérem Petrem Fialou plánuje, že znovu otevře téma spotřebních daní. „Podpoříme prevenci a nastavíme regulaci návykových látek podle jejich škodlivosti. Upravíme spotřební daně tak, aby motivovaly k méně rizikovým alternativám. Posílíme prevenci užívání drog u mladistvých a zvýšíme osvětu o duševním zdraví,“ uvádí program SPOLU.
Hnutí ANO, které jasně vede předvolební průzkumy, zveřejnilo program mezi posledními. Téma alkoholu v něm však nijak neřeší. Na nedávné tiskové konferenci ale bývalá ministryně financí Alena Schillerová připustila, že ANO nevylučuje případné navýšení některých spotřebních daní.
Na jasně opačné straně než vládní tábor stojí SPD, která letos kandiduje se Svobodnými, Trikolorou a hnutím PRO. „Nemáme v plánu zvyšovat daně, tedy ani daně spotřební. Děsí nás myšlenky na zavádění daně z cukru nebo z tuku, o kterých mluví EU, hnutí STAN a některé další strany,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných a lídr SPD v Jihočeském kraji.
Jednoznačné se proti zvyšování spotřebních daní staví také hnutí STAČILO! „V tuto chvíli není důvod měnit či navyšovat zdanění u alkoholu, neboť už vysoké samo o sobě je. Rizikové chování je samo o sobě spíše následkem, u něhož je nutné řešit příčinu. Sociálně stabilní společnosti vykazují dlouhodobě mnohem nižší inklinaci právě k rizikovému chování. Proto je nutné řešit obrovský problém s chudobou, exekucemi, nedostupným bydlením, a tím pádem i eliminaci rizikového prostředí jako jsou ubytovny apod., s nízkým odměňováním,“ uvedl Roman Roun, tiskový mluvčí a lídr hnutí STAČILO! v Pardubickém kraji.
To, že v případě návykových látek není možné regulovat rizikového chování pouze represí a zvyšováním spotřebních daní, potvrzují také odborníci. „Aby systém nevytvářel deformace, je nutné opřít zdanění o měřitelnou jednotku účinné látky a automatickou indexaci inflací. U alkoholu to například může znamenat specifickou spotřební daň podle gramů etanolu, ideálně doplněnou o minimální cenu za standardní dávku, aby se z trhu nevytrácely nejlevnější a nejkoncentrovanější produkty,“ uvedl v nedávném rozhovoru Jindřich Vobořil, bývalý národní protidrogový koordinátor. Podle jeho slov není cílem maximalizovat příjem státní pokladny, ale snižovat celkové škody a přitom držet legální trh dostatečně atraktivní, aby netlačil lidi k nelegální nabídce.
Na stejnou logiku upozorňuje i profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN: „V posuzování rizikovosti alkoholu jsou rozhodná dvě kritéria. Celkové množství požitého etanolu a délka expozice. Jinými slovy, celkové denní množství etanolu a celková délka užívání při tomto vyšším množství. Existují dvě úrovně skokového nárůstu relativního rizika. První je při překročení 20 g etanolu při denní spotřebě. Tehdy přestáváme hovořit o nízkorizikovém vzorci pití. Druhá hranice je při překročení 60 až 80 g etanolu denně. Pak již jde o úroveň vyššího rizika. V dlouhodobé perspektivě není rozhodující druh alkoholu. Rozhodují primárně tyto parametry,“ uvedl profesor Miovský v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tvrzením, že zvyšování spotřebních daní bez kvalitní prevence nezlepší zdraví Čechů ani neomezí rizikové chování?
autor: Karel Výborný
