Anna Šabatová se totiž v minulých dnech postavila na stranu studentky ze Somálska, které Střední zdravotnická škola v Praze zakázala nosit na hlavě šátek, jenž některé muslimky používají k zahalení vlasů a krku. Podle Šabatové se škola dopustila nepřímé diskrimince. To znamená, že třeba původně neutrální pravidlo školy, kde mají údajně všechny studentky zakázáno nosit pokrývku hlavy, vyústí v diskriminaci a potlačení práva na svobodu víry. Dívka ze Somálska a další muslimská studentka této školy z Afghánistánu údajně kvůli tomu studium předčasně ukončily.
Toto pravidlo zanesené do školního řádu podle ombudsmanky narazilo na právo ošetřené základní Listinou práv a svobod a dalšími mezinárodními smlouvami vyznávat svobodně víru či náboženství. Šabatová zdůraznila, že i v našem prostředí je podobná praxe známá a uvedla příklad jeptišek, které také chodí v čepcích a dokonce i v celém řeholním oblečení. Zdůraznila také, že muslimky, které se na zdravotní škole dostaly do potíží, používaly šátek, který nezakrýval tvář a zahaloval pouze vlasy, krk a případně hrudník.
Vždy je třeba posuzovat věci v kontextu
Martina Veselovského zajímalo, jak pohlíží například na chlapce, který přijde do školy v mikině s kapucí, v protikladu s dívkou v hidžábu. Podle Šabatové jde o zásadní rozdíl, protože se ty věci mají posuzovat v kontextu. „Nošení šátku patří u těch dívek k sebeurčení a patří to ke kulturní a muslimské tradici,“ zdůraznila.
Nošení šátků patří podle veřejné ochránkyně práv v některých zemích ke kulturní náboženské tradici. Moderátor chtěl zjistit, jak by hodnotila, kdyby dívky nosily burku, což znamená, že by byly zahaleny od hlavy až k patě a nebylo by jim vidět ani do očí. Spadalo by to také pod náboženský symbol a škola by tudíž neměla co mluvit do toho, jestli se tak budou, či nebudou oblékat?
Anna Šabatová trvala na to, že vše je nutné posuzovat v kontextu. „Debata by se vedla jinak a složitěji, protože nošení náboženských symbolů není upraveno českým právním řádem, a proto vycházím z Listiny a diskriminačního zákona. Pak bychom se ptali, zda je nošení burky nebo nikábu nezbytné. Odpověď by možná zněla jinak,“ míní Šabatová. „Posuzovala bych, v čem by jim mohlo nošení takového obleku vadit a určitě by mě zajímala i praxe v jiných zemích,“ uvedla ochránkyně s tím, že to vše je téma pro diskuzi. Podle ní by ale stejné právo jako muslimským dívkám mělo být přiznáno například chlapcům, kteří nosí jarmulku či turban.
Úprava zákona není podle Šabatové nutná
Ředitelka zdravotní školy si podle pravidel školy ponechala možnost individuálně rozhodnout o nošení pokrývky hlavy v rámci školy. „Byla jsem ráda, že ředitelka školy do pravidel školy sice zanesla zákaz nošení pokrývky hlavy, ale ponechala tam možnost individuálního posouzení ředitelkou a udělení výjimky,“ říká ochránkyně lidských práv. A dodává, že by bylo vhodné, pokud by toto právo používat náboženské symboly bylo zakotveno už v tomto školním řádu. To by podle Šabatové zabránilo diskriminaci a v důsledku také zabránilo nemožnosti studovat.
„Jedna z těch dívek, která si nestěžovala, se snažila přizpůsobit, ale po měsíci se cítila tak špatně, že studium ukončila,“ popsala ombudsmanka potíže, které zákazem dívkám vznikly.
Martin Veselovský poukázal na to, že onen vstřícný a liberální přístup vede v řadě zemí Evropy k popularitě velice pravicových stran, které se naopak otevřeně staví proti podobné praxi. Ombudsmanky se ptal, zda se tento vstřícný přístup vyplácí. „Otázka lidských práv není tak úplně otázkou toho, co se vyplácí a co ne,“ řekla Šabatová.
V neposlední řadě zdůraznila, že to, co se nyní děje u nás, je především debata, která by měla být vedena slušně. V zájmu diskuze ani nevyloučila, že by Česká republika mohla přijmout zákon, který by nošení šátků či náboženských symbolů upravoval. Podle ní to však není nutné. Zdůraznila, že podobná norma by dopadla i na věci, které jsou naší kultuře vlastní. Důsledky by to prý mělo pro i křesťany a dotklo by se to oblastí, které nikomu nevadí, například i náboženství ve školách.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: dkr
