Když angličtí fotbalisté v tomto týdnu postupovali mistrovstvím světa v Rusku, bylo od britských komentátorů i fanoušků často slyšet, že „alespoň trochu zvedli náladu ve zkoušené zemi“. Skutečně dnes britské veřejné mínění vnímá situaci tak, že země zažívá těžké časy? A pokud ano – v čem vidí příčiny této krize?

Celý rok už trvají bezvýchodná jednání s bruselskými vyjednávači a nevedou k žádnému kompromisu. Dokonce nelze ani mluvit a nějakém opravdovém vyjednávání. Britské vládě, která se snažila vyjednat nový model svobodného obchodu s Unií, říkali tomu Kanada plus, jsou stále kladeny nějaké předběžné podmínky, některé tak jako „neviditelná” irská hranice ani s věcí nesouvisí, je to klacek, který má znemožnit vystoupení de facto. Unie se chová ultimativně, ne-li imperiálně, jako by šlo o trestnou výpravu proti Spojenému království. Je to pro Brity ponižující. Rozpolcená vláda není schopna vystupovat razantně. A mohla by vyhrožovat, tak jako Trump, třeba zvýšit cla na německá auta a francouzské potraviny.

Oslabil i HDP a zvýšila se inflace. Nejistota znamená snížené investice, zejména zahraniční.