Šarapatka varuje: Uprchlíkům před bombardováním můžeme pomoci. Ale ti ostatní...

16.12.2014 11:11

Počet imigrantů do Evropy i v důsledku válečných konfliktů narůstá. Každý rok jich přibude milion, letošní rok bude rekordní. Profesor Tomáš Halík v ČT prohlásil, že přijetí pronásledovaných lidí je morální povinností Evropy. Hlavně z válkou zmítané Sýrie, ale také z Iráku a Libye míří běženci v čím dál větší míře do Evropy. Podle některých názorů by se jim Evropa měla více otevřít a přijímat je legálně. Protože jinak se snaží na evropský kontinent dostat ilegálně značně riskantní cestou po moři.

Šarapatka varuje: Uprchlíkům před bombardováním můžeme pomoci. Ale ti ostatní...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Milan Šarapatka

Anketa

Považujete za svou morální povinnost přijmout do ČR uprchlíky ze Sýrie, Afriky či odjinud, kde je bída nebo se tam válčí?

43%
57%
hlasovalo: 22595 lidí

Loni jich tímto způsobem připlulo 60 tisíc, letos již 200 tisíc. A 3400 jich přišlo v tomto roce o život. Přitom podle vyjádření sociologa Jana Hartla je až 25 milionů lidí na Středním východě, kteří počítají s přesunem do Evropy.

V Libyi jsme to rozvrátili a odešli, upozorňuje Okamura

Jiný pohled na přijímání imigrantů má hnutí Úsvit. „Evropa nemá na to, aby se postarala o všechny chudé z celého světa. Návrh pana Halíka není ekonomicky realizovatelný. Evropa je zadlužená až po uši. V České republice nemáme ani na důstojné důchody, je tu půl milionu nezaměstnaných, děti často nemají ani na obědy. Tímto bychom jenom zvyšovali sociální napětí,“ sdělil ParlamentnímListům.cz předseda hnutí Tomio Okamura. „Evropa se musí snažit vytvářet takové podmínky v těch zemích, aby ti lidé nebyli nuceni utíkat,“ prozradil. „To znamená investovat do jejich vzdělání, do rozvoje zaměstnanosti, komunikačních technologií. Aby si našli práci a zvýšili si svoji životní úroveň,“ vysvětlil.

Zatím však podle něj západní svět dělá opak. „Podívejte se třeba na Libyi. Tam to rozvrátili a odešli. Výsledkem je chaos a obrovský exodus lidí, který do té doby nebyl. Rozvrácená země, kde jsou vražděni nevinní lidé. Nebo koukněte na Irák. Nejsem obhájcem diktátorů, ani náhodou. Ale jsou to totálně rozvrácené země, odkud se pak Západ stáhne. A co teda. Jaký je výsledek? Odnesli to nevinní lidé. Tohle je naprosto nevhodný styl,“ konstatoval.

Podobně se vyjádřil na svém blogu i poslanec hnutí Úsvit a bývalý diplomat Milan Šarapatka. „Pokud máme problém uprchlíků na evropské úrovni seriózně řešit, není možné hasit jen nastalé požáry. Ale především se zamyslet, jaké jsou příčiny, že desetitisíce lidí touží po novém začátku na našem kontinentě. A o důvodech, které je vedou, proč nehledají azyl tam, kam se dostanou, aniž by riskovali své životy na rozbouřeném moři,“ napsal. Už z pouhého výčtu oblastí, odkud prchají, je zřejmé, že hlavním důvodem jsou válečné konflikty. „Těžko můžeme někomu vyčítat, že se snaží uprchnout z míst, kde se střílí a bombarduje, a opustí i svůj domov, aby si zachránil život. Takovým lidem bychom samozřejmě pomoc odpírat neměli. Pokud se nechceme zpronevěřit všemu, na čem naše civilizace stojí,“ uvedl.

K úvaze by nás měl přivést podle něj fakt, že se ohniska těchto konfliktů čím dál více přibližují k Evropě, zásadní je především z tohoto pohledu situace v Libyi. „Řešení tohoto problému je samozřejmě náročné. To, co navrhuje Itálie, že je bude jednoduše pouštět bez kontrol do Schengenského prostoru, není příliš smysluplné. Mnohem důležitější je využít výhod jednotného evropského prostoru k zabránění imigrace než k pouhému rovnoměrnému rozprostření imigrantů,“ myslí si Šarapatka.

„Především je ale potřeba zásadně a reálně pomoci obětem těch konfliktů v zemích jejich původu. Nejde o nic menšího, než vytvořit takové podmínky, aby lidé ze své domoviny nemuseli utíkat. Obnáší to zajištění potravinové pomoci, zdravotního zabezpečení a především bezpečí. Je to tak velký cíl, že ho nemůže dosáhnout nikdo jiný, než sjednocená Evropská unie,“ domnívá se. Na druhou stranu by podle něj měli ti lidé vědět, že cesta do Evropy znamená extrémní rizika a měli by zvážit, zda ji podstoupí. „Včetně vědomí, že Evropa je dnes skutečně nečeká s otevřenou náručí. Toho nelze dosáhnout jinak než osvětou. A když se toto podaří, je na místě zásadně zpřísnit samotnou imigrační politiku. Na lidi, kteří se i za těchto okolností rozhodnou hledat své štěstí v Evropě, lze uplatnit mnohem přísnější kritéria,“ sdělil. „Důrazně varuji před jednoduchým řešením v podobě vypsání kvót, na základě kterých budou jednotliví imigranti rozděleni do jednotlivých zemí EU,“ doplnil.

Okamura: Radikální islám je nesmírně expanzivní a tolerantní evropská kultura mu není schopna čelit

O kvótách se rozhovořil pro ParlamentníListy.cz i Okamura. „Odmítám, aby se legalizovaly pobyty ilegálních imigrantů na základě jakýchsi kvót, jak o tom mluvil vládní zmocněnec v této věci Prouza. Řekl, že je pro to, abychom v rámci Schengenského prostoru solidárně přijímali imigranty ze zemí mimo EU, protože jižní země situaci nezvládají. Neboli tato vláda nám říká, abychom přijímali nelegální imigranty a legalizovali je,“ zdůraznil. „To absolutně odmítáme. To je ten nejhorší signál, který můžeme dát. Nechceme neřízenou ilegální imigraci. To je naprosto nesystémové řešení,“ upozornil Okamura.

„Je potřeba lobbovat v Evropě za to, aby se nelegální imigrace zabrzdila. Vhodná je pouze řízená na profese pro nás nedostatkové – lékaře, vědce, zdravotní sestry. A lidi, kteří mají předpoklady se přizpůsobit naší kultuře, zvyklostem a pravidlům. Jinak je to začátek konce evropské kultury a hodnot. Radikální islám je nesmírně expanzivní a evropská tolerantní kultura mu není schopna čelit,“ domnívá se Okamura.

Může to skončit fiaskem, ale i přínosem, myslí si ekonom Švejnar

Tématu se věnovaly i nedělní Otázky Václava Moravce v ČT. Profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík řekl, že je morální povinností Evropy se otevřít pronásledovaným lidem, kterých je dnes mnohem více než dříve. I podle něj však přináší přijímání uprchlíků pro Evropu bezpečnostní a ekonomická rizika. „Je třeba promýšlet způsob integrace těchto menšin. Je to jednodušší tam, kde tito lidé už mají své zázemí,“ konstatoval. „Velké problémy jsou v současnosti s druhou a třetí generací imigrantů, kteří hledají svoji identitu. Často tam dochází ke konfliktům. Ano, je třeba solidarity. Ale je také nutné uvážit, co reálně můžeme těmto lidem nabídnout.“

K tématu se vyjádřil tamtéž i další profesor, ekonom Jan Švejnar. „Je to velká výzva. Je potřeba těmto lidem pomoci, jsou to uprchlíci. I já jsem byl politický uprchlík, vím co to znamená,“ upozornil. Je podle něj otázkou jak tuto novou vlnu integrovat. „Aby se stali dočasně, anebo dlouhodobě členy společnosti, ale aby ji svým způsobem nezničili,“ doplnil. Podle Švejnarova názoru je potřeba v dané společnosti vysvětlit, o co se jedná, a prodiskutovat. A potom tyto lidi integrovat celkem přijatelným způsobem, který nezničí kulturu té země. „Rychlost nebo pomalost musí být dobře zvážena. Může to skončit buď obrovským fiaskem, nesnášenlivostí, radikalismem. To by bylo to nejhorší, k čemu může dojít. Nebo naopak to může být pro Evropu přínosné. Protože potřebuje zvláště mladé lidi. Z tohoto pohledu může jít o pozitivní jev.“

Uprchlíci jsou podle sociologa Jana Hartla obrovský problém, před kterým někteří zavírají oči a snaží se ho nevidět. „Může se ale také stát předmětem sváru mezi evropskými zeměmi. Některé budou přijímat více, některé budou chytračit a stanou se černým pasažérem. Což je nepřijatelné,“ domnívá se. Nezvládnutá integrace nově přicházejících může také znamenat nárůst pravicového extremismu. „Čehož využije Putinovo Rusko, už dnes podporuje třeba paní Le Penovou a jiné extremisty. A oni tíhnou k podpoře Ruska. To jsou věci, které mají hrozivé důsledky,“ zdůraznil Halík.

Nejsme připraveni. S přílivem uprchlíků si nebudou vědět rady úřady ani politici, domnívá se sociolog Hartl

Je ale česká společnost na příliv uprchlíků připravená? Vždyť tři čtvrtiny obyvatel ČR podle letošního výzkumu agentury STEM považují počet cizinců v Česku za příliš vysoký a tvrdí, že kvůli nim přicházejí o práci... „Byli jsme v takové izolaci. I proto, že čeština se špatně učí a máme silně restriktivní politiku vůči cizincům. Nejsme na nějaký masivní přísun uprchlíků vůbec připraveni,“ objasnil Hartl, který je ředitelem agentury STEM. Upozornil, že na hranicích Středního východu čeká 25 milionů lidí, kteří hodlají přijít do Evropy. „Jsme absolutně nepřipraveni přijímat tyto cizorodé prvky. Jde to proti oficiální linii našich institucí. A pro mnoho lidí je to taková imaginární hrůza z toho, co neznají. A proto přijímají negativní postoj,“ konstatoval.

Podle jeho mínění je nutná dlouhodobá trpělivá a vysvětlující práce. „My jsme nepřirozeně etnicky homogenní národ poté, co jsme se zbavili německé menšiny. Představa jinakosti je u nás hodně zvláštní. Přijímáme sice vietnamské etnikum, je u nás ale velký problém anticikánismu,“ uvedl Hartl. Příliv běženců ze Středního východu, z jiné kulturní oblasti, je problém, se kterým si podle něj nebudou vědět rady úřady ani politici. „Z jejich hlediska je velice jednoduché zaujmout krajně negativní postoj k přistěhovalcům. Emotivně apelovat na lidi trochu demagogickými argumenty a vytvořit takovou atmosféru, že i demokratické strany začnou lavírovat, protože u tohoto emotivně chytlavého tématu nebudou chtít ztrácet hlasy,“ varoval před možným vývojem na naší politické scéně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sráč? Mrtvý komunista Colotka na tapetě: Informace i výkřiky lidí typu Rejžek

7:24 Sráč? Mrtvý komunista Colotka na tapetě: Informace i výkřiky lidí typu Rejžek

Badatel a historik Michal Macháček napsal na svém facebookovém profilu o úmrtí nejdéle sloužícího pr…