Jistě podle Antonína Raška je jedno, že se americký prezident na summit s Putinem těší a toto velkolepé setkání vůdců dvou velmocí si hodně přeje. „Už proto, že schůzky Východ–Západ, tedy USA–SSSR měly většinou světový význam a jejich aktéři se zapsali do historie, což se šéfovi Bílého domu zamlouvá,“ uvedl v článku v Mladé frontě Dnes.

Sám Gorbačov se prý také k summitu Putin–Trump vyjádřil s vírou, že přispěje k míru ve světě. „Má se tu jednat o vzájemných rusko-amerických vztazích, jaderném odzbrojení, Sýrii a Ukrajině. A protože se oba vůdcové chtějí blýsknout a dohodnout, měl by rozhodně patřit k těm, které k neblahým důsledkům nepovedou,“ je přesvědčen sociolog.

Jestli tomu bude skutečně tak, je zatím otázkou, a proto Rašek připomněl, jak se v jednání při významných summitech dařilo Trumpovým předchůdcům. Například americký prezident Franklin D. Roosevelt věřil prý v sílu své osobní diplomacie. „Na válečnou konferenci v Jaltě v únoru roku 1945 však přijel nepřipravený, s podlomeným zdravím, dva měsíce před smrtí. A tak v konfrontaci se sovětským diktátorem Josifem Stalinem a v rozporu s míněním britského premiéra Winstona Churchilla neuspěl,“ napsal a doplnil, že to mělo pak velmi neblahý vliv na poválečný vývoj ve střední Evropě.