Kníže Schwarzenberg obnovu mariánského sloupu hájí tím, že ve skutečnosti byl postaven jako poděkování za úspěšnou obranu Starého Města pražského proti Švédům. „Jak známo, Švédové dobyli Malou Stranu a Hradčany, odvezli největší poklady, které tam Rudolf II. nashromáždil, jako Wulfilovu bibli, Codex Gigas, sochy z Valdštejnské zahrady a jiné vzácnosti. Staré Město se tehdy ubránilo nejenom díky císařským vojákům, ale i studentům a také podstatné pomoci pražských židů, kteří za to dostali prapor. Mariánský sloup byl postaven jako dík za toto všechno,“ zdůrazňuje ve svém facebookovém příspěvku.
Odmítavá část obyvatel se podle jeho slov opírá o ten omyl, že mariánský sloup byl symbol habsburské nadvlády a že stál v opozici proti Husovu pomníku. „Přitom pomník Jana Husa by postaven později, právě aby, abych tak řekl, vedl s mariánským sloupem dialog. A bylo to tak správné, neboť Mistr Jan Hus by ctitel Panny Marie. Ale to už dnes nikdo neví,“ dodává Schwarzenberg.
„Já bych byl ale rád, kdyby se mariánský sloup obnovil. Byl by to pro mě symbol smíření naší republiky s katolickou církví, neboť po pravdě řečeno, počátek Československa byl poznamenán dosti protikatolickými náladami a výroky, které dodnes někteří věřící cítí jako křivdu,“ zopakoval svůj postoj kníže.
„Pražským radním, kteří se usnesli, že mariánský sloup bude vztyčen, ať žehná Panna Marie i Mistr Jan Hus. A buďme vděční všem, kteří tomu pomohli,“ doplnil Schwarzenberg, který stejně tak obdivuje odvahu sochaře Petra Váni z Karlíku a jeho kolegů, kteří se do obnovy mariánského sloupu aktivně vložili, aniž měli zaručeno, že jim za to někdo zaplatí.
Závěrem dodává, že mu bylo několikrát řečeno, že předlohou byl vídeňský Sloup Nejsvětější trojice. „To je ovšem morový sloup. Je to neméně krásné barokní dílo, které je ovšem také pomník české státnosti. Protože na jedné straně jsou atributy zemí koruny svatováclavské, nejen českého království, nýbrž také samozřejmě Moravy, Slezska a Lužice. Pokud jdete okolo vídeňského sloupu, můžete přímo z chodníku českého lva vidět,“ uzavírá Schwarzenberg.
O návratu sloupu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
