Na začátku setkání za účelem rozhovoru se bezděky dostane nejdříve do role právě sběratele. Tento jeho osobní zájem je koneckonců zjevný i z celkového vzhledu jeho realitní kanceláře, jejíž interiér působí jako antikvariát, na sloupech jsou dochované uliční směrovky, například i „Chanovská“, dále staré pendlovky či olejomalby. Než si připraví svou pravidelnou dávku ranní kávy, nabízí – v mezičase – k pokochání několik artefaktů, kterými se krášlili lidé v době bronzové. „Dokonce jsem nechal udělat chemický rozbor, takže vím přesně, co tam před těmi čtyřmi tisíci lety oni používali. I jako platidlo anebo materiál pro další zpracování,“ dodává Mostečan, který mimo jiné otevřel v roce 2008 v bývalém protiatomovém krytu Válečné muzeum Sudety. „Já jsem v tom muzeu tak nějak opustil téma války a začal jsem se věnovat středověku a době bronzové. Člověk se i jako sběratel vyvíjí a já jsem získal velice zajímavé kontakty, přátelé z Kolína mají doma po předcích bednu s řadou zajímavých exponátů. Takže muzeum se rozšiřuje do dalšího spektra,“ vysvětluje na dotaz ParlamentníchListů.cz.

Jako prevenci před těmi, kteří by ho hned chtěli nařknout z toho, že snad někdo někde neoznámil nějaký nález, dodává: „V tomto případě je to trochu jinak. V roce 1941 přijal parlament Protektorátu Böhmen und Mähren (Protektorát Čechy a Morava, což byla část československého území, od 15., respektive 16. března 1939 do 8.–9. května 1945, okupovaná nacistickým Německem, pozn. red.) zákon, že co najdete v zemi, to je ‚státovo‘. Ale až od roku 1941. Tento zákon v roce 1945 padl jako všechny zákony. Pak byl podobný přijat v roce 1957 a následně pak v druhé půlce sedmdesátých let. Ale pokud to bylo nalezené před rokem 1941, což toto evidentně bylo, tak jde o soukromý majetek. Navíc já jsem to tedy nenalezl v zemi, ale koupil.“

Než domluví, otáčí se chvíli zády a pokládá na stůl další kousek. „Když jsme u té doby bronzové, tohle je srp z té doby, tady sekyra a dále sekyra tulejovitá s ouškem, těch je asi osm v republice. Klidně si to vezmu do ruky, jestli chcete…,“ reaguje nabídkou "pózování s artefakty" na můj pohyb rukou po fotoaparátu. „... a tady ta věc, měděná sekyra, to je eneolit, to je stáří asi pět tisíc let zpátky. Takže muzeum dál funguje, ale asi bychom měli řešit to aktuálnější…,“ přechází samovolně k tomu, že v současnosti jej média oslovují za účelem rozhovoru především proto, že kandiduje do Senátu v Mostě v Ústeckém kraji, a to za Řád národa.

Foto: Lucie Bartoš