Církevní restituce jsou momentálně nejžhavějším politickým tématem. Veřejnost je většinově odmítá, což potvrzuje i průzkum agentury SANEP ze začátku roku. Z výsledků vyplývá, že s nimi souhlasí jen 22,5 procenta voličů, zatímco 69,4 procenta respondentů je odmítá a 8,1 procenta oslovených tuto záležitost nedokáže posoudit.

Podle zastánců zákona o vyrovnání s církvemi jsou průzkumy vyjadřující postoj obyvatel k církevním restitucím nevěrohodné, přesto s požadavkem opozice na vypsání referenda o této otázce vládní koalice nesouhlasila a ve sněmovně už schválení zákona prosadila. Ačkoli se referendum o církevních restitucích neuskuteční, přesto budou moci voliči dát hlasováním najevo, co si o nich myslí.  

Hlas pro Procházkovou bude hlasem proti restitucím

Za dílčí referenda o církevních restitucích totiž bude možné označit senátní volby, pokud se v nich kandidát vůči církevním restitucím zcela jednoznačně vymezuje. To platí především o spisovatelce Lence Procházkové, která proti nim brojí od chvíle, kdy se začaly ve sněmovně projednávat, a dokonce v souvislosti s jejich prosazováním podala trestní oznámení na premiéra Petra Nečase, členy jeho vlády a také kardinála Dominika Duku.