Jen málokterá instituce v Německu čelí takové nedůvěře jako právě Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (Bamf). Skandál s korupčními prvky v brémské pobočce tohoto úřadu přispěl ke značnému rozhořčení německé veřejnosti. Podle aktuálního průzkumu institutu YouGov „vůbec nevěří“ rozhodování migračních úředníků čtyřicet procent oslovených respondentů a dalších čtyřiatřicet procent jim spíš nedůvěřuje. Celkově se tak negativně staví k Bamf tři čtvrtiny Němců.
Průzkum se uskutečnil asi jen několik týdnů poté, co o skandálu v brémské pobočce úřadu informovala média. Vyšetřovatelé mezitím dospěli k závěru, že nešlo o pouhou nedbalost, ale o záměr. V podezření ze spáchání korupčního činu je také bývalý šéf pobočky. Společně s ním čelí vyšetřování také další osoby, které působí v oblasti přistěhovalectví. Otazníky visí také nad jednáním člověkem z hierarchicky nadřazené pobočky v Norimberku.
Šéf pobočky se snažil od začátku pochybení spíš zakrýt a i po zveřejnění všech detailů v médiích se pokusil on a jeho spolupracovníci v Norimberku všechny dopady kauzy zlehčovat. Respondenti zmiňovaného průzkumu posuzují hlavní odpovědnost za pochybení poměrně nejednoznačně. Dvaadvacet z nich vidí klíčové pochybení na brémské pobočce úřadu. Jen čtyři procenta z nich „ukazují“ prstem na kancléřku Merkelovou.
Otazníky vzbuzuje také nakládání Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky s finančními prostředky. Zejména po vypuknutí migrační krize proudily do této státem financované instituce obrovské peníze. Nyní se ukazuje, že ani spolupráce s renomovanými nadnárodními poradenskými společnostmi k bezchybnému fungování nevedla. Deník Bild přišel s konkrétními sumami, ze kterých se německým daňovým poplatníkům „protáčejí panenky“.
Vlivný deník píše bez obalu o chaosu, který na úřadu panoval a podivuje se horentním částkám, jenž „přeposílal“ na účet prestižních nadnárodních gigantů, jako jsou poradenské firmy McKinsey & Company nebo Ernst & Young. Na účet těchto a dalších firem putovalo asi šedesát milionů eur. Z této nemalé částky jen McKinsey obdržela 45,4 milionů eur. Většina smluv navíc byla uzavřena v roce 2015 a jejich plnění musí pokračovat až do roku 2020.
Skandál v Brémách má i svůj politický dopad. Přistěhovalectví spadá do resortu ministerstva vnitra, v jehož čele stojí jen několik málo měsíců šéf bavorské CSU Horst Seehofer. Ten se již veřejně distancoval od svého předchůdce Thomase de Maizière (CDU), který se přitom řadí k nejbližším spolupracovníkům kancléřky Merkelové. „Vždy jsem byl kritikem přistěhovalecké politiky a na tom se nic nezměnilo. Ministerstvo vnitra pod vedením mého předchůdce kontrolovalo činnost Bamf naprosto nedostatečně.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
