Valerij Zalužnyj vystoupil na konferenci Křehká bezpečnost, kterou pořádá Český rozhlas, s rozsáhlým projevem o proměně moderní války, budoucnosti bezpečnostního uspořádání Evropy a zkušenostech Ukrajiny. Významnou část vystoupení věnoval Zalužnyj fungování mezinárodních institucí a zejména roli NATO, u něhož zpochybnil schopnost reagovat na nové typy konfliktů. Zalužnyj opakovaně zdůrazňoval, že válka na Ukrajině podle něj ukázala zásadní slabiny současného bezpečnostního systému. „Období geopolitické turbulence a slabosti mezinárodních institucí a mezinárodního práva jsou nejlepším základem pro rozvoj konfliktů a katastrof,“ uvedl během svého vystoupení. Současně dodal, že zkušenost Ukrajiny by podle něj měla vést k přehodnocení dosavadních bezpečnostních doktrín.

V úvodní části projevu Zalužnyj popsal, že Evropa podle něj dlouhodobě žila v iluzi trvalé stability a bezpečnosti po skončení studené války. Uvedl, že státy často procházejí několika fázemi chápání bezpečnostních hrozeb a mnohdy reagují až ve chvíli, kdy je situace vážná. „První úroveň je přesvědčení, že žádné problémy neexistují a vše se vyřeší samo,“ řekl. Následně podle něj přichází období, kdy vlády začnou přenášet odpovědnost výhradně na armádu. „Třetí úroveň pochopení přichází až tehdy, když síly a možnosti ozbrojených sil docházejí a válka nabírá na obrátkách,“ uvedl. Podle něj právě tehdy státy zjišťují, že bezpečnost není záležitostí jediné instituce, ale celého fungování státu.

Značnou pozornost věnoval ukrajinský diplomat současnému světovému řádu a tvrdil, že systém vytvořený po roce 1945 i po rozpadu Sovětského svazu se postupně rozpadá. Podle něj se ukázalo, že mezinárodní právo ani zavedené instituce nejsou schopny garantovat stabilitu. „Mezinárodní právo, mezinárodní instituce nedokázaly a nedokážou zaručit mír a bezpečnost na Zemi,“ prohlásil. Zalužnyj rovněž kritizoval snahy řešit válku prostřednictvím zákulisních dohod velmocí. „Pokusy přetvořit válku na Ukrajině v předmět jednání silných lídrů nepřinesly nic,“ uvedl. Podle něj se svět začal řídit novými pravidly, na která dosavadní instituce nebyly připraveny.

NATO není připraveno na moderní válku

Právě v této souvislosti zazněla jeho nejvýraznější slova směrem k NATO. „Mezinárodní aliance, především NATO, pravděpodobně rovněž ztratily schopnost zaručit bezpečnost svým členům,“ uvedl Zalužnyj. Za hlavní důvody označil technickou nepřipravenost na současnou podobu války a politické limity demokratických systémů. „Především kvůli technické nepřipravenosti na použití síly v současných válečných podmínkách a politické neschopnosti demokratických institucí přijímat nepopulární rozhodnutí,“ vysvětloval. Jeho slova představovala jednu z nejostřejších kritik současného fungování NATO, která zazněla od vysokého ukrajinského představitele. Současně ale nevolal po zániku aliančního systému, nýbrž po jeho zásadní proměně. 

Podle Zalužného se problém netýká pouze politických rozhodovacích procesů, ale také samotné vojenské doktríny NATO. V projevu opakovaně upozorňoval, že válka mezi Ukrajinou a Ruskem ukazuje nástup úplně nového způsobu vedení bojů. „Objevily se tzv. zbraně vyčerpání. Jedná se o levné a masové, avšak poměrně vysoce přesné zbraně,“ uvedl. Následně dodal, že současná alianční koncepce obrany přitom stojí na drahých a technologicky náročných systémech. „Systémy, na nichž je mimochodem postavena celá doktrína NATO,“ prohlásil. Podle něj levné technologie postupně dokážou oslabovat a vyčerpávat mnohonásobně dražší vojenské systémy.

Zalužnyj rozsáhle hovořil také o proměně bezpilotních systémů a rostoucí roli umělé inteligence. Zdůraznil, že současné drony už podle něj nejsou jednoduchými dálkově řízenými prostředky. „Drony se stále více stávají pouze konečným nástrojem technologií,“ řekl. Vysvětloval, že nové systémy jsou schopné samostatného rozhodování a fungování v prostředí aktivního rušení. „Nejdůležitější je, že dokážou rozlišovat cíl a přijímat rozhodnutí o zásahu,“ uvedl. Podle něj právě tato změna zásadně mění pravidla války a vytváří tlak i na NATO, aby přehodnotilo své dosavadní postupy.

Další část projevu věnoval otázce tzv. šedých zón a postavení států mezi velmocemi. Upozornil, že Ukrajina byla dlouhodobě součástí prostoru, který sloužil jako pole geopolitického soupeření. „Ukrajina již nemůže být součástí právě těchto šedých zón,“ prohlásil. Následně varoval, že podobné postavení představuje dlouhodobé bezpečnostní riziko. „Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že pokud souhlasíte s nárazníkovou zónou, čeká vás válka. Ta už k vám směřuje,“ uvedl. Podle Zalužného se konflikt často rozvíjí skrytě a jeho plné důsledky přicházejí až později.

Významnou roli v jeho vystoupení hrála také otázka odolnosti společnosti a fungování demokracie během války. Zalužnyj upozorňoval, že demokratické státy mohou podlehnout pokušení reagovat autoritářsky. „V demokratické zemi vždy existuje pokušení řídit vnucenou strategii metodami totalitarismu,“ řekl. Současně varoval, že právě ztráta demokratických principů může být jedním z cílů protivníka. „Zabránění deformaci demokracie v období války je výsadou demokracie samotné,“ uvedl. Podle něj musí být obrana státu spojena i s ochranou politických hodnot.

V závěru svého vystoupení Zalužnyj zdůraznil, že Evropa stojí před zásadním rozhodnutím o budoucnosti bezpečnostní architektury. Podle něj nestačí pouze nakupovat nové zbraně nebo uzavírat další mezinárodní dohody. „Změny v nástrojích vedení války vyžadují nejen výměnu zastaralých zbraní, ale i povinné přehodnocení doktrín a přístupů k utváření bezpečnosti,“ uvedl. Zároveň připomněl, že právě Ukrajina podle něj dnes disponuje zkušeností, kterou jiné evropské státy nemají. „Nastal čas změn. Čeká na rozhodnutí. Rozhodnutí, která již vejdou do dějin,“ uzavřel své vystoupení.

Psali jsme:

Ukrajina do Evropy? Padl nápad. Armáda jako motor integrace

Merz cpe Ukrajinu do EU. Aby „udržel morálku“

Litva padne bez jediného ruského vojáka? Šándor rozebral temný scénář

Prezident Pavel „ladil společný postup“ na summit, na který nemá jet