Původní záměr, podle kterého se měl zákon týkat ministerských úředníků a úřadů státní správy, koalice ČSSD, babišovců a lidovců s největší pravděpodobností změní. "Kloníme se spíš k tomu, aby organizace pod zákon spadaly," uvedl Tejc. Příspěvkové organizace, na něž se zákon vztahovat bude, by měla podle něj po nástupu nové vlády navrhovat jednotlivá ministerstva. Sociální demokraté upozorňují na to, že takové instituce bude možné do budoucna jen těžko zrušit.
Menší vliv ministrů
Na změnách normy, jejímž projednáním v prvním čtení podmínil prezident Miloš Zeman jmenování nové vlády, se koalice shodla podle Tejce z 80 až 90 procent. Třeba ze šesti na sedm let se má prodloužit funkční období takzvaného superúředníka, generálního ředitele státní správy. Koalice také nebude chtít, aby ho jmenoval prezident, jak předpokládá jiná novela, kterou předložila vláda v demisi Jiřího Rusnoka. Výběr superúředníka má být na vládě a premiérovi, prezidentovi by připadly jen určité pravomoci při jeho odvolávání.
Při uvádění zákona do praxe by se z politických náměstků neměli automaticky stát náměstci odborní, tedy sekční šéfové. Mají být výběrová řízení. Ministři ale budou mít na výběr ředitelů sekcí jistý vliv. Politické náměstky budou moci mít ministři i nadále, nebudou ale mít řídící pravomoci. Měli by působit spíše jako poradci a zástupci ministrů například při jednáních ve sněmovních a senátních výborech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: lze, čtk
