Smutný příběh národního zlata: Co nám neukradli, to jsme sami prodali

12.04.2012 10:30 | Zprávy
autor: Radim Panenka

Museli jsme spojencům zaplatit naším zlatým pokladem za to, že českoslovenští vojáci mohli prolévat krev v Bitvě o Británii? Na otázky týkající se našeho předválečného měnového zlata debatovali historici v pořadu Historie.cs, který odvysílala ČT. Tvrdá kritika směřovala také na exguvernéra ČNB Tošovského, pod jehož vedením banka zlato nevýhodně prodala.

Smutný příběh národního zlata: Co nám neukradli, to jsme sami prodali
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze - ilustrační foto

V pořadu, který moderoval publicista Vladimír Kučera, vystoupil historik ze Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Jirásek, Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Kuklík z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Takzvaný zlatý poklad republiky se začal dávat dohromady počátkem roku 1919 vyhlášením národní sbírky, neboť nově vzniklé Československo chtělo mít svoji měnu postavenou na zlatém základu. Celonárodní sbírka měla prý sice spíše psychologický efekt, protože výsledkem nebylo shromáždění nijak závratného množství zlata, ale upevnilo to vztah obyvatelstva k nově vzniklému národnímu státu.

K tomu právník Jan Kuklík dodal, že Československo nejenže nic nepřevzalo z rakousko-uherského pokladu, ale naopak muselo převzít část jeho dluhu. Zdeněk Jirásek k tomu navíc upozornil, že v rakouské státní bance na sklonku první světové války takřka žádné zlato nebylo.

Československo platilo Německu za to, že mu „darovalo“ Sudety

„Vedle toho se Československá republika podílela i na rakouských reparacích, byť jsme byli de facto na vítězné straně,“ uvedl v pořadu ČT Vít Smetana. Prý to byla jakási platba za osvobození.

Množství československého zlatého pokladu od roku 1918 rostlo až do konce třicátých let, kdy dosáhlo zhruba devadesáti pěti tun. „Vzhledem ke zhoršování situace na konci třicátých let se vláda rozhodla většinu, asi pětaosmdesát tun, deponovat v zahraničí. Největší část zlata byla uložena v Bank of England, dohromady téměř pětapadesát tun,“ vysvětloval dále historik.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Sankce

Byl byste pro plošné zrušení sankcí proti Rusku nebo problém vidíte jen v tom, že jsou podle vás mnohdy uvalovány neoprávněně a celkově je tedy považujete za správné (jestli účinné je jiná věc). A jak by tedy třeba EU měla reagovat na to, že Rusko rozpoutalo válku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

11:08 Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

„Je třeba ukázat naši kolektivní sílu,“ šéf spolku Milion chvilek Mikuláš Minář svolává na 21. březn…