Kdo by měl odstoupit z vlády?Anketa
V únoru 2006 začala podle MF DNES, deníku vlastněného Sobotkovým koaličním partnerem Andrejem Babišem, Evropská komise prověřovat privatizaci Ostravsko-karvinských dolů z roku 2004, neboť se úředníkům zdála podezřelá. Ve funkci premiéra už v té době sice seděl Jiří Paroubek, klíčový post ministra financí však v té době stále vykonával Bohuslav Sobotka, dnešní premiér, který o dva roky dříve o prodeji těžařského gigantu rozhodoval.
Do Bruselu v reakci na zájem úředníků dorazil dopis, ve kterém se ujišťuje, že celá věc je v pořádku. Navíc v něm měly být uvedeny neúplné informace o privatizaci těžařské společnosti. Dopis byl odeslán z Ministerstva financí a podepsán osobně ministrem Sobotkou.
„Stanovisko pro Evropskou komisi jsem na ministerstvu nezpracovával já. Nevím o tom, jakým způsobem se to řešilo,“ uvedl premiér, podle kterého celou věc zajišťoval již zemřelý náměstek Eduard Janota.
To však není jediná podezřelá okolnost vzniku dopisu, který definitivně zhatil možnost nevýhodný prodej OKD zastavit. Ministerstvo mělo sestavením stanoviska pověřit externí advokátní firmu. Navíc se jednalo o kancelář Pokorný, Wagner & spol., kterou vede Sobotkův gymnaziální spolužák a přítel (což ani sám premiér nepopírá) Radek Pokorný.
Pokorného kancelář navíc byla v celé kauze značně zainteresována. V roce 2004 při privatizaci zastupovala firmu Karbon Invest, která doly kupovala. Jejím zájmem tedy jednoznačně bylo prezentovat privatizaci jako neproblematickou. Zájem státu, pro který právníci dopis sepisovali, byl ale úplně opačný.
Tehdejší úředník Ministerstva financí Martin Brož, který už mezitím rovněž zemřel, ještě před smrtí na policii vypověděl, že odpověď do Bruselu dostal přímo od zaměstnanců vlivného doktora Pokorného.
Stížnost na privatizaci OKD podala k Evropské komisi v roce 2005 investiční společnost Penta. Ta namítala, že vláda doly prodala pod cenou a navíc bez výběrového řízení. Pokud by Brusel tato pochybení zjistil, bylo by možné privatizaci zpětně zrušit. Stanovisko ministerstva však projednávání zastavilo.
Podle MF Dnes v té době ministerstvo již znalo alternativní znalecké posudky, které cenu aktiv prodávané společnosti odhadovaly na 10,3 miliardy, zatímco skutečná kupní cena byla 4,1 miliardy. V dopise Evropské komisi navíc ministerstvo zatajilo, že znalecký posudek zapomněl ohodnotit značnou část majetku OKD, což vedlo ke snížení ceny.
Richard Wagner, tehdejší společník v advokátní kanceláři Radka Pokorného, pro MF Dnes uvedl, že kancelář na žádost ministerstva pouze zpracovala stanovisko kupující společnosti, které předala ministerstvu. To však toto „stanovisko“ protistrany přijalo za své a v nezměněné podobě zaslalo do Bruselu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
