„Česká republika sice svého času slíbila, že přijme 1 550 lidí, pokud se nepletu, ale náš ministr vnitra řekl, že do voleb nepřijmeme ani jednu dušičku, ale doufám, a premiér už to signalizoval, že nakonec přece jen nějaké uprchlíky přijmeme, a já doufám, že to uděláme, protože jinak bychom se nevyhnuli tomu unijnímu řízení, což by mohla být dosti drahá záležitost,“ varoval kníže.
Rýpl si do ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, že se z prointegračního ministra postupem času vyvinul spíše v ministra, který staví bariéry.
„Podívejte se, nejdůležitější je pro nás Evropská unie. Visegrádská skupina je užitečné uskupení, ale jen jako podpůrná skupina. Myslím, že bychom ji měli udržet, ale také bychom měli umět říci, že v tom a v tom nesouhlasíme se svými sousedy. Ale byla by blbost to rozpustit, protože to je velmi užitečná skupina,“ pokračoval.
Polska a Maďarska se však také před Bruselem zastal. „Myslím, že to, co se dnes děje v Polsku a v Maďarsku, se na Západě dnes příliš dramatizuje,“ prohlásil kníže. To, co se dnes prosazuje v Maďarsku a Polsku, se velmi podobá politickým plánům prosazovaným třeba německou CDU v 60. letech minulého století. Rozdíl je prý jen v tom, že Německo se svobodně vyvíjelo o čtyřicet let déle než my, alespoň jeho západní část, pročež je dnešní německá společnost trochu jinde než společnost polská či maďarská, ale ani v jedné z nich se prý neděje nic dramatického.
Schwarzenberg také připomněl, že Spojené státy nikdy neuznaly připojení pobaltských zemí k Sovětskému svazu. Dá se proto očekávat, že Spojené státy neuznají ani anexi Krymu k Ruské federaci. A to je právě rozdíl mezi Spojenými státy a Ruskem. Spojené státy neokupují území svých sousedů, Rusko ANO. Proto bychom se měli mnohem víc bát Moskvy než Washingtonu. I když dnes v Bílém domě sedí Donald Trump, který dokáže během čtyřiadvaceti hodin několikrát změnit názor.
Nepřeceňoval by ani bouři kolem protestů v Charlottesvillu v americkém státě Virginia. Schwarzenberg nepochybuje o tom, že v Charlottesvillu vystoupili i náckové, ale host by nepřeceňoval jejich vliv.
Zavzpomínal i na první prezidentskou volbu v Česku, kde stál proti Miloši Zemanovi a prohrál. S touto prohrou prý počítal, protože studie, které měl tehdy k dispozici, ukazovaly, že má velmi malé šance na úspěch. Stejně tak ho nepřekvapilo, že se Miloš Zeman uchýlil k nepěkným útokům vůči němu i jeho rodině, a doufá, že jakýkoli další Zemanův protikandidát bude mít hroší kůži. Schwarzenberg ale necítil žádnou pachuť z toho, že prohrál.
Ing. Miloš Zeman
Nakonec řekl pár slov i k rozdělení Československa. Toto rozdělení bere jako fakt, ale dodnes se na Slovensku necítí jako v zahraničí. Jako někdejší kancléř posledního českého prezidenta Václava Havla měl prý k dispozici informace, že asi dvě třetiny Čechoslováků byly proti rozdělení státu. „A já vám něco řeknu, když Václav Havel odstoupil a já jako kancléř musel na Hradě stáhnout ještě československou vlajku, popravdě řečeno, jsem bulil,“ uzavřel své vystoupení kníže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
