Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře, kabinet ji ale neschválil. Resort financí totiž argumentoval tím, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém, nutné je spíš investovat do rozvoje regionu. Shoda se nenašla ani dnes. Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh nepodpoří, dají se očekávat protesty.
Dřívější penze by se týkala téměř čtyř tisícovek horníků
„Dnes zatím vláda nenašla schodu nad konkrétní podobou zákona,“ řekl Sobotka. Diskuse ale podle něj potvrdila vůli koalice problém řešit. Věří, že se rozpory mezi ministerstvy sociálních věcí a financí do září podaří odstranit. Dodal, že opatření by se týkalo necelých 4 000 horníků.
Babiš na tiskové konferenci řekl, že dřívější odchod podporuje, protože si to horníci zaslouží. Vadí mu ale, že by opatření mělo dlouhodobý dopad na rozpočet. „Můj názor je, že by se na tom měl podílet i majitel,“ řekl.
Vláda už v minulosti souhlasila s tím, aby se rozšířila skupina havířů, kteří mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to těch, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Nový návrh počítal s tím, že by do dřívějšího důchodu mohli všichni horníci splňující podmínky.
Kvůli horšímu zdraví se prý mnozí horníci důchodu ani nedožijí
Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i Ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.
Někteří horníci by mohli do penze v necelých 55 letech
Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3 300 směn v dole a 2 200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.
Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2 400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.
Novela měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo Ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně.
S návrhem zásadně nesouhlasilo Ministerstvo financí. Změkčování důchodových podmínek odmítalo s tím, že při „zvýhodnění určité skupiny“ začnou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Také podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka bylo chystané řešení nesystémové a představovalo nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
