Setkání uspořádalo místní centrum osobního rozvoje a zdravého životního stylu Avalon. Lékařka na úvod své přednášky připomněla, že plošně se očkuje zhruba od druhé světové války. „V té době nebyl znám mechanismus účinku vakcín. Nikdo nevěděl, co dělají jako celek. Nikdo nevěděl, proč obsahují hliník. Všichni byli spokojeni, že vakcíny vyrobí protilátky. V podstatě dodnes nemají lékaři žádné přesné diagnostické nástroje, aby byli schopni říct, když nastane nějaká změna ve zdravotním stavu řekněme dva dny po očkování, jestli to má nebo nemá kauzální souvislost,“ prohlásila.

Museli bychom se vrátit do středověku

Během devatenáctého a dvacátého století podle Elekové úplně stejně klesal výskyt a závažnost nemocí, proti kterým se očkovalo, i těch, proti kterým se neočkovalo – například spála, která v devatenáctém století zabila třikrát více dětí než záškrt. „Proč vás nikdo nestraší spálou? Proč se jí nebojíte?“ ptala se publika. Dále zmínila tuberkulózu, proti níž se v Kanadě očkovalo, kdežto ve Spojených státech nikoliv, a přesto tuberkulóza z obou zemí zmizela skoro stejně rychle, což doložila na grafech. Otázkou tedy je, jaký podíl má očkování na poklesu nemocí. Podle Elekové víceméně žádný. „Když bychom se vrátili životními podmínkami do středověku, pak by se vrátily i tehdejší nemoci,“ konstatovala.

A v této souvislosti připomněla kontaminaci vody v pražských Dejvicích. „Stačí pustit do vody splašky a lidi onemocní. Když necháme odpadky na ulici a budeme tam vylévat splašky a budou tam běhat krysy, budeme mít mor. Když se přestaneme mýt, budeme mít vši a vrátí se skvrnitý tyfus. Když přestaneme chodit na slunce, budeme málo jíst, pracovat šestnáct hodin v továrně, dostaneme tuberkulózu,“ doplnila.

Za to, že vymizely tyto choroby, vděčíme podle Elekové také odborovému hnutí, které nám zajistilo osmihodinovou pracovní dobu, dovolenou, nemocenskou, penzijní pojištění, rodičovskou či zákaz dětské práce. Dodala, že nemoci mohou mít také přirozené cykly a že i Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že to, co ovlivňuje zdraví například v zemích třetího světa, je spíše celková životní úroveň a hygiena než lékařská péče a očkování. „Mýdlová studie v Karáčí v roce 2002 ukázala, že děti, které si myly ruce před jídlem a po stolici a jednou denně se celé umyly, měly cca o padesát procent nižší výskyt průjmů, zápalů plic.“ Chceme-li vyzkoušet účinnost očkování, máme se tedy vypravit právě třeba do Pákistánu.