Setkání uspořádalo místní centrum osobního rozvoje a zdravého životního stylu Avalon. Lékařka na úvod své přednášky připomněla, že plošně se očkuje zhruba od druhé světové války. „V té době nebyl znám mechanismus účinku vakcín. Nikdo nevěděl, co dělají jako celek. Nikdo nevěděl, proč obsahují hliník. Všichni byli spokojeni, že vakcíny vyrobí protilátky. V podstatě dodnes nemají lékaři žádné přesné diagnostické nástroje, aby byli schopni říct, když nastane nějaká změna ve zdravotním stavu řekněme dva dny po očkování, jestli to má nebo nemá kauzální souvislost,“ prohlásila.
Museli bychom se vrátit do středověku
Během devatenáctého a dvacátého století podle Elekové úplně stejně klesal výskyt a závažnost nemocí, proti kterým se očkovalo, i těch, proti kterým se neočkovalo – například spála, která v devatenáctém století zabila třikrát více dětí než záškrt. „Proč vás nikdo nestraší spálou? Proč se jí nebojíte?“ ptala se publika. Dále zmínila tuberkulózu, proti níž se v Kanadě očkovalo, kdežto ve Spojených státech nikoliv, a přesto tuberkulóza z obou zemí zmizela skoro stejně rychle, což doložila na grafech. Otázkou tedy je, jaký podíl má očkování na poklesu nemocí. Podle Elekové víceméně žádný. „Když bychom se vrátili životními podmínkami do středověku, pak by se vrátily i tehdejší nemoci,“ konstatovala.
A v této souvislosti připomněla kontaminaci vody v pražských Dejvicích. „Stačí pustit do vody splašky a lidi onemocní. Když necháme odpadky na ulici a budeme tam vylévat splašky a budou tam běhat krysy, budeme mít mor. Když se přestaneme mýt, budeme mít vši a vrátí se skvrnitý tyfus. Když přestaneme chodit na slunce, budeme málo jíst, pracovat šestnáct hodin v továrně, dostaneme tuberkulózu,“ doplnila.
Za to, že vymizely tyto choroby, vděčíme podle Elekové také odborovému hnutí, které nám zajistilo osmihodinovou pracovní dobu, dovolenou, nemocenskou, penzijní pojištění, rodičovskou či zákaz dětské práce. Dodala, že nemoci mohou mít také přirozené cykly a že i Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že to, co ovlivňuje zdraví například v zemích třetího světa, je spíše celková životní úroveň a hygiena než lékařská péče a očkování. „Mýdlová studie v Karáčí v roce 2002 ukázala, že děti, které si myly ruce před jídlem a po stolici a jednou denně se celé umyly, měly cca o padesát procent nižší výskyt průjmů, zápalů plic.“ Chceme-li vyzkoušet účinnost očkování, máme se tedy vypravit právě třeba do Pákistánu.
Maximální přínos očkování k ústupu nemocí? Kolem tří procent
Když kupříkladu přední vakcionologové straší, že se vrátí epidemie v důsledku poklesu proočkovanosti, je důležité se podle Elekové zeptat, zda se máme bát těch nemocí, proti nimž se očkuje, nebo těch, proti kterým se naopak neočkuje. Jak dále lékařka uvedla, maximální přínos očkování k ústupu nemocí, proti kterým se očkovalo, je pouze kolem tří procent.
Buzerace, sankce, trest
Poté zpochybnila samotnou účinnost očkování. Citovala studii, jež se zabývala epidemií černého kašle, která vypukla v Americe. Autoři byli podle Elekové nuceni zjistit, že očkování proti této nemoci příliš účinné nebylo. Jednalo se o 171 případů, z toho 132 u dětí. Pro různé věkové kategorie se účinnost lišila. Například pro věk 8-12 let to bylo pouhých čtyřiadvacet procent, což je dle Elekové méně než takzvané placebo. „Ve světle této účinnosti jsou ty řeči o nutné proočkovanosti v podstatě absurdní,“ dodala s tím, že účinnost vakcíny proti černému kašli je podle další studie kolem osmdesáti procent, což v realitě znamená, že když bude ve školce sto dětí, dvacet z nich není chráněno, ačkoliv všichni budou dokonale proočkovaní. „Nevidím ani špetku logiky v paragrafu, který zabraňuje umístit neočkované děti do školky. Je to prostě buzerace, sankce, trest. Medicínsky se to obhájit nedá,“ poznamenala k plánům státu v této oblasti.
Vytvoření kolektivní imunity očkováním podle ní u některých nemocí ani nelze předpokládat, jako například u tetanu, který se, jak známo, nepřenáší z člověka na člověka. Stejně tak vakcína proti záškrtu nemůže podle Elekové způsobit kolektivní imunitu, protože jde o vakcínu proti toxinu, nikoliv proti bakterii, která chrání pouze očkovaného. Takže argumentovat tím, že když přestaneme očkovat proti záškrtu a on se pak vrátí, nedává smysl.
Zlepšuje očkování zdraví?
Zlepšuje očkování zdraví? „Dr. Philip Incao během 23 let praxe pozoroval, že neočkované děti byly zdravější, silnější a odolnější než očkované. Alergie, astma, poruchy chování a pozornosti byly zcela zřejmě častější u očkovaných dětí. Na druhou stranu neočkovaní netrpěli nijak častěji ani vážněji infekcemi,“ uvedla.
Řeč byla také o kojenecké úmrtnosti. „Lékaři, když doporučují očkování, obvykle věří, že tím děti chrání, že snižují riziko, že zemřou na některou z nemocí. Rodiče z téhož důvodu nechávají své děti naočkovat. Existují ale data, která tento předpoklad zpochybňují,“ řekla dále Eleková a zmínila studii, která porovnávala kojeneckou úmrtnost podle počtu dávek vakcíny v jednotlivých zemích. Ukázalo se, že více očkované děti více umírají. „Většina úmrtí se schová pod náhlé úmrtí kojence. Naši osvícení vakcionologové jsou naprosto jasnozřiví. Myslím, že se vyrovnají jen severokorejským vůdcům v tomto smyslu. Jsou schopni totiž říct hodinu poté, co se do médií dostane zpráva, že zemřelo dítě na hexavakcínu, že to z toho nemohlo být,“ podivovala se Eleková.
Co obsahují vakcíny?
Vakcíny jsou podle ní dnes jakýsi koktejl z uměle upravených antigenů, chemikálií a kontaminujících látek: zbytků antibiotik, desinfekce a jiných bakterií a virů z tkáňových kultur. Nejde o napodobení přirozené infekce, protože vstupuje do těla jinou cestou. Vstupuje přímo do krevního oběhu a mozku.
Problémy se studiemi
Existují také problémy se studiemi o nežádoucích účincích. „Například studie vylučující rtuť jako příčinu autismu (placené farmaceutickými firmami) sledují skupinu dětí očkovaných vakcínou se rtutí se skupinou dětí očkovaných vakcínou s hliníkem, nikoliv s neočkovanou skupinou. Neexistují skutečné kontrolní skupiny, tedy neočkovaní jedinci. Hodnotí se jen krátkodobé hladiny protilátek. Vedlejší účinky se sledují jen krátce. Testování dětských vakcín probíhá jen na dospělých, obvykle pár desítkách až stovkách osob po dobu maximálně několika dnů. Tyto studie obvykle platí výrobci vakcín,“ řekla dále s tím, že o všech nežádoucích účincích se ani v příbalových letácích pro lékaře (SPC) neinformuje, byť o nich výrobci vědí. Ani lékaři, natožpak rodiče, tak nejsou podle Elekové plně informováni o veškerých vedlejších účincích například hexavakcíny, která je proti šesti chorobám zároveň a podává se ve třech dávkách. „Dokonce některé účinky, které vedly k neurochirurgickým zákrokům, oživování nebo odstranění části střeva výrobci hodnotili jako méně závažné.“
Upozornila i na skandál v USA, kdy lékař přiznal falšování dat, aby ze studie vyšlo, že očkování nemá statistickou souvislost s autismem. Celá věc se momentálně vyšetřuje. O případu informovala 7. června Česká televize v pořadu Nedej se plus s názvem Utajená data.
Eleková v kině Hvězda také několikrát vyjádřila nesouhlas s výroky českého epidemiologa Romana Prymuly, který například 24. 1. v ČT tvrdil, že nejsou známy negativní účinky hliníku na člověka. „Já si myslím, že pan profesor ví, jak to doopravdy je a že má své důvody, proč to říká takto. Otázka je, jak dlouho mu to ještě vydrží,“ řekla. Kritizovala také vyjádření Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Předpokládáme nerozpustnost hydroxidu Al ve vakcíně a věříme, že nezpůsobuje negativní důsledky, navíc se tento nerozpustný Al (OH)3 do 24 hodin ze 70% vyloučí.“ To je však podle Elekové biochemicky nemožné. Neznalost těch, kteří u nás rozhodují o bezpečnosti vakcín, je dle lékařky děsivá.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
