Kauza Čapí hnízdo má za sebou další dramatický obrat. Městský soud v Praze uznal Janu Nagyovou vinnou, současně však soudce Jan Šott při odůvodnění rozsudku pronesl slova, která v justičním prostředí vyvolala mimořádnou pozornost. Soudce totiž uvedl, že senát je nadále přesvědčen, že Nagyová by odsouzena být neměla, protože o její vině přetrvávají důvodné pochybnosti. Dodal ale, že městský soud je vázán názorem Vrchního soudu v Praze.

Jinými slovy: soudce rozhodl o vině, ale zároveň veřejně sdělil, že podle jeho vlastního hodnocení důkazní situace k takovému závěru dojít neměla. Právě tato otevřenost vyvolala otázku, zda se soud první instance v podobných případech nestává pouze vykonavatelem názoru vyšší instance.

Nejde přitom o běžnou procesní situaci, kdy odvolací soud nižšímu soudu vytkne právní chybu, neúplné dokazování nebo vadné odůvodnění. Takový postup je součástí soudní soustavy. Problém nastává ve chvíli, kdy se spor netýká jen výkladu práva, ale samotného hodnocení důkazů. Tedy otázky, zda svědek působí věrohodně, zda listiny potvrzují určitou verzi skutku, zda pochybnosti ještě existují, nebo už byly rozptýleny.