Historik Vondruška ve svém textu zmiňuje rakouského filozofa Ludwiga Wittgensteina, se kterým jej spojuje stejný pohled na smysl a funkci jazyka: To, co nedokážeme pojmenovat a definovat, to nevnímáme, a proto to pro nás nemá žádný smysl, i kdyby to reálně existovalo.

Jako příklad zmiňuje, jak například vnímali lidé klima ve středověku, kdy se měnilo jak na běžícím pásu. „Žádný člověk se netrápil procesem klimatických změn, protože ho nedokázal myšlenkově uchopit, a z hlediska jeho vnímání reality tedy vlastně neexistoval,“ dodává historik s tím, že hranice našeho dnešního světa jsou navíc často utvářeny informacemi z médií. 

Náš svět je podle Vondrušky světem postojů, které nám předkládají nejrůznější zájmové skupiny, od politických až po velké ekonomické hráče. „Čím méně používáme rozum a zkušenosti z praxe, čím hůře ovládáme jazyk a známe jen hesla, tím méně rozumíme světu, který nás obklopuje,“ shrnuje. Svět je složitější pro ty, jejichž komunikační schopnosti jsou díky vzdělání a životní praxi komplexnější, než pro lidi, jejichž jazyk nedokáže pojmenovat a vnímat složité jevy.