„Společnost, nejen česká, se nachází v období masové debilizace. Nebo debilizace mas, chcete-li. Je to jako podle Orwella: plebsu se dá fotbal a pornografie a současně se utuží kontrola prostřednictvím kamer a dalších technických vymožeností. Potíž je v tom, že zmíněný proces nakonec zdebilizuje i moc samu. Stačí se zaposlouchat do projevů vládnoucích politiků. Nemají vizi, nemají řešení problémů. Politika přestala být službou, ale stala se způsobem obživy,“ píše pro ParlamentníListy.cz biolog Jiří Jírovec ve svém článku Slušnost v Čechách a při tom cituje text Jiřího Dědečka z písně Blues pro slušné lidi: „Málo slušnejch lidí žije mezi náma. Kam se, kam se, kam se poděli, odstěhovali se nebo umřeli.“

Sluníčkáři versus ochránci národa

„Na veřejnost dopadá příval vyprázdněných substantiv. Jsou pořád pěkná – demokracie, lidská práva, národní zájmy a v poslední době zejména ‚naše hodnoty‘. Vše musíme chránit proti lůze (sockám), cigánům a teď čmoudům, kteří by chtěli ukusovat z našeho koláče. Dávno vyprázdněná slova se stala skořápkami, v jejichž dutinách mizí, jako v černé díře, soudnost, empatie a jiné potřebné lidské vlastnosti,“ dodává. Příchod uprchlíků do Evropy vyvolal vlnu vášní. „Ta by ale neměla zakrýt, že ti, kteří se o ni zasloužili, ji teď jakoby řeší. Nevyjímejme z toho české politiky, protože ti horlivě spolupracují se všemi mocnými. Česko se rozdělilo na pár tisícovek ‚sluníčkářů‘ a proti nim stojící ‚ochránce národa‘. Ti se mezi sebou perou a za jejich zády se o něco navýší rozpočet policie a armády. Vláda ráda přiškrtí zdravotnictví, školství nebo důchodce a zbytek si půjčí,“ podotýká.

Jsme lidské zdroje

Podle Jírovce stačí trochu rozvířit atmosféru strachu a povzbudit lásku ke zbraním a organizaci NATO, která měla svoje dny v Ostravě. „Organizátoři byli vděčni Američanům, že poslali na ukázku bombardér B-52. Byla tam média a přímé přenosy, ale nikdo z reportérů neprozradil, kolik lidí tyhle bombardéry zabily třeba ve Vietnamu a Kambodži. Loni tam bylo 225 000 lidí, kterým jsou zjevně války a lidské oběti šumafuk. No, je to zadarmo. Když jde o zbraně, nikdo nás nemůže obvinit, že jsme něco prožrali,“ vysvětluje Jírovec. Když projížděl americký konvoj na cvičení do Maďarska, podařilo se najít jakéhosi člověka na koloběžce, který do celostátního média zablekotal cosi o tom, že má rád letadla a zbraně. I z toho udělá ČT24 „událost“. „Z našeho slovníku zmizelo slovo člověk. Nejsme lidé, ale lidské zdroje. Ty nemají schopnost radovat se z něčeho anebo být na něco hrdí. Těm zbývá jen strach o existenci. Ztratili jsme schopnost vidět souvislosti, a tím i možnost postavit se zhůvěřilosti politiků. Jsme masa, kterou nikdo nebere na vědomí,“ stěžuje si.